Jarní zasedání Náčelnictva Kmene dospělých se poprvé v historii uskutečnilo on-line

foto-1Doba koronavirová už více než rok ovlivňuje životy lidí na celé zeměkouli. Globální epidemie Covid-19 donutila také Náčelnictvo Kmene dospělých, aby se poprvé v naší oldskautské historii členové vrcholného orgánu sešli jen prostřednictvím internetového propojení a jednání proběhlo on-line. Stalo se tak v sobotu 10. dubna, kdy se uskutečnilo letošní jarní zasedání NKD.

Za účasti hosta, zpravodajky Výkonné rady Junáka Jany Jirasové – Prcka, která odpovídá v Junáku za oblast dospělých členů, bylo tématem zasedání zahájení diskuse o postavení Kmene dospělých v Junáku do budoucna. Vodítkem k této diskusi, která se nyní rozvine v celé kmenové základně, jsou teze, formulované pracovní skupinou Náčelnictva Junáka.

Celá oblast dospělých v Junáku, o které se nyní bude v hnutí diskutovat, je vymezena širokým souborem tezí. Problematice Kmene dospělých se věnují čtyři teze, v celém souboru v pořadí 7 – 10. K těmto tezím se nyní budou moci vyjádřit všichni oldskauti. Každá teze na úvod definuje daný okruh a připojeny jsou otázky, které obsah problematiky dále rozvíjejí.

K zahájení diskuse je věnován také aktuálně prostor v časopiseckém speciálu Oldskauting 2021. Speciál společně s časopisem Skautský svět obdrží v polovině dubna všichni členové KD, pokud si v registraci předplatili skautský časopis. Po vydání tištěného speciálu bude Oldskauting 2021 zveřejněn v elektronické formě také na webu KD.

Takto je jednání Náčelnictva Kmene dospělých zachyceno pomoci snímku (print screen) na monitoru PC.

Foto: Slavomil Janov

foto-2

 

 

 

Poznávací moto-expedice Československo křížem krážem zvedá oponu druhého dějství

foto-1Už třetím rokem putují oldskauti křížem krážem po celé české kotlině, Moravě a Slezsku, ale překračují i východní hranici k našim nejbližším sousedům. Výzvou k této aktivitě v rámci motivačního programu OS 21 se stala expedice Československo křížem krážem.

Akce byla zahájena 28. října 2018, v den 100. výročí vzniku samostatné republiky. Celý projekt je rozčleněn do dvou rovin: V úvodní etapě jde o výzvu k návštěvě jednoho či více ze čtyř mezních míst na mapě ČR, tedy nejsevernějšího, nejjižnějšího, nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího bodu republiky. Zdatní cestovatelé mohou vyrazit na obdobná místa i na Slovensku. Ti, kteří toto absolvují, naplní do puntíku výzvu vetknutou do názvu poznávacího projektu – Československo křížem krážem.

Třešničku na tento turistický dort pak mohou dát ti, kteří ještě přidají návštěvu geografických středů obou zemí – v Česku je střed republiky u obce Číhošť na pomezí Vysočiny a středních Čech. K středu Slovenska je pak třeba vyšlápnout na vrchol kopce Hrb u obce Ľubietová v pohoří Poľana, východně od Banské Bystrici.

Druhou rovinou projektu je zmapování 100 zajímavých, leč turisticky poněkud opomíjených míst a lokalit v obou zemích. Z těchto „utajených“ zákoutí Česko-Slovenska pak bude vytvořen atlas, který může sloužit všem skautům i veřejnosti při plánování zajímavých výletů.

S ohledem na situaci, která vznikla vypuknutím koronavirové epidemie s řadou omezení, včetně cestování, prodlužují iniciátoři projektu původně tříletý termín akce (28. 10. 2018 – 28. 10. 2021) o další tříleté období. Času na výpravy je tedy stále dost. Právě nyní, na počátku jarního období, se tak zvedá opona druhého dějství expedice, která ve finále vyvrcholí 28. října 2024.

Do role symbolického “gestora” projektu postavili organizátoři expedice významnou osobnost prvorepublikového skautingu, prvního českého účastníka wood-badge kurzu v anglickém Gilwellu, vůdce první Lesní školy u nás a později proslulého cestovatele a spisovatele Franka Alexandra Elstnera (1902 – 1974).

Elstner, jak známo absolvoval v období třicátých a po válce ještě v 50. letech řadu automobilových dálkových jízd napříč zeměkoulí. Expedice Československo křížem krážem je tak pořádána i jako Memoriál F. A. Elstnera a je výzvou k rozvoji mototuristiky a dalších obdobných aktivit v rámci činnosti Kmene dospělých.

Nikoliv nepodstatné pro dlouhodobou akci KD je, že do projektu se zapojili nejen čeští “oldi”, ale také dospělí skauti ze Slovenska a Rakouska.

“Vlajkovými” automobily expedice jsou vozy Škoda, které napříč několika modelovými řadami nesou označení Scout nebo Scoutline. Toto propojení je logické i proto, že sám F. A. Elstner byl také továrním jezdcem automobilky Škoda. Byl to právě automobily Škoda Popular a Rapid, jimiž cestovatel projel napříč celou Severní a velkou částí Jižní Ameriky. A není bez zajímavosti, že po válce, kdy mu komunistický režim už další expedice už neumožnil, se ojedinělou – a zároveň poslední – dálkovou jízdou stala na sklonku 50. let cesta napříč Sovětským svazem, při níž s vozem Škoda Octavia ujel 14 tisíc kilometrů.

O Elstnerově automobilových aktivitách a cestách po světě se je možno dočíst zde.

V rámci expedice Československo křížem krážem byly úvodní jízdy na nejsevernější místo republiky u obce Libendava-Severní a k nejzápadnějšímu bodu (za obcí Krásná u Aše)absolvovány na čtyřech kolech vozů Škoda Kodiaq Scout. Na nejjižnější bod Česka u Vyššího Brodu  cestovala oldskautská posádka automobilem Škoda Octavia Scout. K východnímu cípu ČR doputovalo zase první vozidlo Škoda Rapid Scouline, které pak zamířilo i k nejzápadnějšímu bodu Slovenska (Záhorská Ves) a pak až k slovensko-polsko-ukrajinské hranici na vrcholu Kremence u Nové Sedlici.

1. – 2.  Moto-expedice Českolovensko křížem krážem nese označení Memoiál F. A. Elstnera: Na kresbě je cestovatel zachycen v oblečení pro expedici do afrických tropů, na druhém momentece s manželkou při cestě do jihovýchodní Asie; 3. – 4. Díky Škodě Kodiaq Scout dosáhli nejsevernějšího bodu ČR u obce Libendava-Severní reprezerntanti českého i slovenského motoskautingu; 5. – 7.  Posádka elegantní Octavie Combi Scout si u nejjižnějšímu bodu Česka u Vyššího Brodu dopřála zastávku cestou na Evropské fórum ISGF v Grossarlu v rakouských Alpách; 8. – 9. Na pouť napříč republikou – k nejzápadnějšímu cípu ČR u Krásné u Aše se oldskauti vydali opět s výkonným SUV, tentokrát v barvě modré metalízy; 10. – 12. Nejvýchodnější bod ČR u obce Bukovec na úpatí Moravskoslezských Beskyd prozkoumala posádka dalšího automobilu z mladoboleslavské “skautské družiny”  – Škoda Rapid Scoutline.

Kresba: Zdeněk Burian. Foto: Vladimír Janečka, Slavomil Janov, Petro Kahan a Hana Kaprálková

foto-2foto-3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Grafická soutěž na symbol 100. výročí organizovaného oldskautingu u nás zná vítěze

foto-1Celkem tucet návrhů se sešel k posouzení v grafické soutěži na symbol 100. výročí organizovaného oldskautingu u nás. Z doručených předloh vybrali hodnotitelé – členové rady Náčelnictva Kmene dospělých – nakonec dva vítězné návrhy: Jeden bude symbolem jubilea jako jeho logo, podle druhého návrhu bude vyroben pamětní odznak.

Výročí připomíná rok 1921, kdy byl v rámci tehdejšího Svazu junáků-skautů Republiky československé (SJSRČS) ustaven samostatný odbor „old-scouts“. Tím byly položeny základy organizovaného skautingu dospělých u nás. V době první republiky pak oldskauting dosáhl značného rozšíření a jeho kluby se mohly chlubit pestrými různorodými aktivitami, tábořením a sportovní činností počínaje přes kulturní akce až po dobročinnost.

Útlum oldskautingu přineslo sjednocení hlavních skautských organizací v době nástupu fašismu v Evropě, kdy u nás vznikla jednotná skautská organizace Junák (1939). Po vytvoření protektorátu byl však skauting u nás v roce 1940 zakázán. V té době se však naopak zaktivizovala řada oldskautů zaktivizovala a zapojila se do činnosti odbojových skupin (Obrana národa, Zpravodajská brigáda ad.)

Poválečné období oldskautingu už pak nepřálo, protože obnovený Junák se musel stát součástí Svazu československé mládeže, a pro dospělé v organizaci nebylo místo.  Stejná situace nastala v době druhé obnovy Junáka (1968 – 1970).

Na předválečný oldskauting a působení odboru „old-scouts“ tak zčásti navázal až dnešní Kmen dospělých skautů a skautek Junáka, který byl ustaven v roce 1990.

V grafické soutěži měli tvůrci možnost promítnout do svých návrhů charakteristické historické i současné prvky oldskautingu, popř. načrtnou symbolicky i jeho budoucnost.

Vítězným návrhem pro logo 100. výročí se stala grafika Lubomíra Melichaříka – Bama z Hrachovce u Valašského Meziříčí. Jako předloha pro výrobu jubilejního kovového odznaku poslouží návrh předsedy Klubu skautských sběratelů Junáka Michaela Kučery – Bobra z Tábora.

Podle požadavků hodnotitelů byly vybrané návrhy autory drobně upraveny do finální podoby, které jsou vyobrazeny pod tímto článkem. Přehled všech zaslaných prací v původní podobě si lze prohlédnout v dokumentu Grafická soutěž OS100.

Vítězné návrhy soutěže: 1. – 2. Logo v barevném a černobílém provedení, 3. Odznak.

foto-2foto-3foto-4

První náčelní Kmene dospělých Jana Pfeifferová slaví významné životní jubileum

foto-1Po založení samostatného Kmene dospělých skautů a skautek na IV. sněmu Junáka v květnu 1990 v Praze byla první náčelní nově ustaveného oldskautského společenství zvolena Jana Pfeifferová. Sestra Janka zastávala nejvyšší kmenový post jedno volební období do roku 1992. Dnes, 2. března, se Janka dožívá významného životního jubilea – 90 let.

Rodačka z Prahy vykročila na skautskou stezku v poválečném Junáku ve 13. oddíle vodních skautek. Velice bolestně pak na konci 40. let prožívala ukončení činnosti skautské organizace, ideály hnutí však v ní přetrvaly po celou dobu nucené pauzy. Společně s manželem Janem (br. Racek) se proto s velkým zanícením podílela na obnově a činnosti skautingu v letech 1968 – 1970 , a stejně tak po roce 1989.

Janka byla vždy nejraději v kruhu s mládeží. V roce 1970, po nástupu normalizace, musela s manželem řešit dilema, zda oddíl rozpustit, nebo jej převést do pionýrské organizace. Nakonec se – i po dohodě s rodiči dětí – rozhodli společně pro druhou variantu…

I poté, co byla v roce 1990 zvolena náčelní Kmene dospělých, působila nadále aktivně mezi mládeží. Byla členkou odboru lesních škol v dívčím náčelnictvu a pracovala na vzdělávacím programu. Spolu s členem náčelnictva KD Mirkem Perglerem iniciovala zřízení ekologického odboru Junáka a intenzivně se podílela na jeho činnosti. S plným nasazením se věnovala i rozvoji roveringu. Až do roku 2003 byla instruktorkou na roverských kursech FONS a GENS či na tematických setkáních (ROSA aj.).

V činnosti samotného Kmene dospělých se sestra Janka zaměřila především na obsah a náplň činnosti oldskautů a v širším měřítku na obecný smysl skautingu dospělých. Má-li být naplněno heslo “Jednou skautem – navždy skautem “, znamená to i pro oldskautský věk neustávající snahu a zájem o rozvoj vlastní osobnosti po stránce fyzické, duševní i mravní. Náčelnictvo OS pod jejím vedením uskutečnilo několik zdařilých seminářů k těmto tématům.

Další aktivitou Jany Pfeifferové bylo navázání mezinárodních kontaktů kmene a jeho začlenění do světové organizace dospělých skautů a skautek. Po velmi obtížných vnitřních konfliktech a řadě složitých řešení a jednání, které sestra Jana Pfeifferová neúnavně iniciovala společně se zahraniční zpravodajskou Janou Skácelovou, byla tato snaha korunována úspěchem: V říjnu 1991 byli čeští a slovenští oldskauti přijati na Světové konferenci IFOFSAG v Řecku za členy Mezinárodního společenství dospělých skautů.

Na dalším, již samostatném sněmu kmene dospělých v Praze v roce 1992, se Jana Pfeifferová rozhodla již na funkci náčelní nekandidovat, byla však zvolena znovu členkou náčelnictva OS (v něm pracovala až do dubna roku 1998).

To, co za dobu svého náčelnictví ses. Janka vybudovala, se stalo pevným základem pro všechna další období existence kmene. Pokračovaly semináře pro vedoucí a členy klubů, zaměřené na program a aktivity kmene a čile se rozvíjely mezinárodní kontakty.

Jana Pfeifferová z vlastní zkušenosti a tradice svého bývalého pražského 13. oddílu vodních skautek přinesla do kmene OS myšlenku rodinného skautingu a začala ji sama úspěšně propagovat a . rozvíjet. Vedle toho stále působila v odboru lesních škol dívčího kmene i v ekologickém odboru.

1. První náčelní Kmene dospělých Junáka Jana Pfeifferová slaví 2. března 2021 kulaté životní jubileum – 90. narozeniny. – 2. Zá zásluhy o rozvoj oldskautingu u nás byla sestra Janka jmenována v roce 1993 kmenovou čestnou náčelní. – 3. Na jarní výpravě na přelomu 60. a 70. let, kdy Janka společně s manželem Janem – br. Rackem – vedli skautský oddíl. – 4. Ze slavnostního setkání osobností Paměti národa. 

Foto: archiv/Paměť národa a rodinné album Pfeifferových 

foto-2

foto-3

Nový prezident USA Joe Biden rád vzpomíná na svá mladá skautská léta

foto-1Poté, co se naplnily závěrečné dny pětačtyřicátého presidenta USA Donalda Trumpa, se nejvyššího úřadu ve Washingtonu ujal jeho nástupce, 78letý demokrat Joe Biden. Po předchozí hlavě Spojených států Baracku Obamovi tak do Bílého domu přichází opět skaut.

Ač Joe Biden už není aktivním členem mateřské organizace Boy Scouts of America (BSA), na své dřívější skautování rád vzpomíná. Na veřejnosti také často připomíná pozitivní vliv skautského hnutí na formování mladých lidí a jejich přípravu na život v dospělosti.

V roce 2016 jako vicepresident napsal Blake Waynemu, jednomu čerstvému Orlímu skautovi (což je nejvyšší úroveň získané kvalifikace v rámci BSA – obdoba našeho Lvího skauta), že “skauting předává chlapcům mnoho cenných životních zkušeností, umožňuje získat důležité vlastnosti a vůdcovské kvality, a podporuje přátelské vztahy”.

Není tedy divu, že už od předvolebních debat s Donaldem Trumpem zdůrazňoval Joe Biden potřebu vzájemného pochopení a sjednocení rozhádaného amerického lidu.

Joe Biden v reakcích na rétoriku svého soupeře tak nenápadně připomněl i kontroverzní prezidentovy poznámky při vystoupení na americkém Národním skautském jamboree v roce 2017 v Západní Virginii. Z pódia jamboree tehdy republikán Trump ostře kritizoval sdělovací prostředky, které se neztotožňovaly s jeho názory a činy, a nevybíravě se opřel i do svých oponentů z Demokratické strany Hillary Clintonové a bývalého prezidenta Baracka Obamu. Na netaktní vystoupení hlavy státu tak vzápětí zareagovat šéf BSA Michael Surbaugh, který zdůraznil, že pro skauty je nepřijatelné, aby se národní jamboree stalo dějištěm politických partyzánských útoků a politika byla včleňována do skautského programu.

(Upraveno a doplněno podle magazínu SRZE Aktuell a Time)

1. – 2. V pořadí 46. prezidentem USA se po loňských podzimních volbách stal kandidát Demokratické strany Joe Biden. V archivu BSA je dochována fotografie jeho fotografie z letního skautského tábora v 50. letech. – 3. Také jako viceprezident USA věnoval Joe Biden skautingu velkou pozornost. V květnu 2016 napsal do New Jersey blahopřejný dopis jednomu z čerstvých nositelů odznaku Orlí skaut. – 4. – 6. V řadách amerických prezidentů byl skautem také Barack Obama. Jako prezident přijal opakovaně delegace amerických skautů v oválné pracovně Bílého domu. – 7. Donald Trump v roce 2017 při vystoupení na 19. Národním jamboree skautů USA.

Foto: archiv/White House, BSA  a Time

 

foto-2
 

foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7

 

 

Skauti na celém světě slaví 22. února svátek Thinking Day – Den zamyšlení

foto-1Thinking day – Den zamyšlení je mezinárodním svátkem přátelství, který slaví skautky a skauti celého světa právě dnes – 22. února. Je připomínkou dne narození zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella (22. února 1857) a jeho ženy Olave (22. února 1889).

Právě proto v tento den skauti přemýšlí o sobě, vzájemně si blahopřejí, organizují různé hry v terénu nebo se setkávají u ohňů. Některé skautské organizace využívají Thinking Day k finančním sbírkám na charitativní účely, např. na podporu nemocnic či dětský domov v jejich regionu.

Svátek má skautům připomínat, že jich jsou na celém světě desítky milionů, všichni jsou si však bratry a sestrami bez ohledu na barvu kůže, národnost či věk.

Historie svátku se datuje od května 1926. Tehdy na 4. mezinárodní konferenci skautek, jejímž tématem byl „Svět“, navrhly zástupkyně z Francie, aby byl určen jeden den v roce, kdy na sebe budou moci všechny skautky myslet. Vybraly 22. únor, narozeniny obou skautských zakladatelů, B-P a jeho manželky. První oslava 22. února, nazvaného Thinking Day, se konala už v roce 1927 pod názvem Vzpomínkový den. Později byly oslavy přejmenovány na Den sesterství. Dnes je užíván přesnější název, který nezahrnuje jen skautky, ale i skauty – a proto se stal Dnem zamyšlení.

Na adresu Kmene dospělých skautů Junáka dorazil k letošnímu Thinking Day také pozdrav prezídia Středoevropského subregionu ISGF.

Otazníky nad uspořádáním Trojsetkání v Plzni zůstávají. Rozhodnutí padne nejpozději do konce března

foto-1Nad konáním mezinárodního Trojsetkání českých, slovenských a polských oldskautů, jehož termín byl po loňském odkladu přeložen na letošní květen, se stále vznášejí otazníky. Koronavirová epidemie neustupuje a výhled na jarní měsíce není příliš optimistický. Jaké jsou tedy reálné vyhlídky na uspořádání akce?

“Samotnou přípravou Trojsetkání – a na druhé straně reálnými riziky, že se ani odložená akce neuskuteční – jsme se zabývali i v polovině ledna na jednání rady Náčelnictva Kmene dospělých, které proběhlo formou videokonference,” říká náčelník KD Jiří Wolf – Pando. “Přítomni byli i zástupci týmu pořadatelů z Plzně, krajský legát Pavel Pokorný – Slim a Milan Sladký – BonBon. Oba bratři potvrdili, že vzdor současné situaci plzeňský tým průběžně dolaďuje program Trojsetkání, aby v případě uskutečnění akce bylo vše náležitě zajištěno. Velkou neznámou je ovšem také konání rovněž odložených loňských Slavností svobody k 75. výročí ukončení druhé světové války. Naše Trojsetkání je zasazeno do rámce těchto velkolepých oslav ve městě. Bez Slavností svobody by tak  ani naše mezinárodní akce nemohla neproběhnout tak, jak jsme ji připravili.”

“Vše, co bylo do programu vloženo vloni, zůstává aktuální i letos,” přidává se do hovoru Pavel Pokorřný – Slim. “Je zamluvena návštěva Národopisného muzea i expozice Patton Memorial, přijetí delegací oldskautů u primátora Plzně, plánujeme i zájezd do Brd a jihozápadních Čech s vystoupením dudácké kapely. Pro účastníky Trojsetkání jsou už připraveny odznaky, plakety, pamětní listy i reprezentační publikace Plzeňský skauting. V přípravách však v mnohém jen pokračujeme v tom, co už před svým náhlým úmrtím před půldruhým rokem udělal pro zdar mezinárodního setkání bratr Jiří Ládr – Bongo, jenž byl velkým tahounem našeho organizátorského týmu.”

O situaci ohledně příprav i přetrvávajícího rizika, že se akce neuskuteční, jsou průběžně informováni také představitelé polských harcerů-seniorů ZHP a sdružení Dospělých skautů a skautek Slovenska.

Náčelnictvo KD vývoj epidemiologické situace Covid-19 bedlivě sleduje. Konečné rozhodnutí o pořádání Trojsetkání v termínu 6. – 9. května 2021 padne do konce března.