Aktuality

První náčelní Kmene dospělých Jana Pfeifferová slaví významné životní jubileum

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne (Editovat)

foto-1Po založení samostatného Kmene dospělých skautů a skautek na IV. sněmu Junáka v květnu 1990 v Praze byla první náčelní nově ustaveného oldskautského společenství zvolena Jana Pfeifferová. Sestra Janka zastávala nejvyšší kmenový post jedno volební období do roku 1992. Dnes, 2. března, se Janka dožívá významného životního jubilea – 90 let.

Rodačka z Prahy vykročila na skautskou stezku v poválečném Junáku ve 13. oddíle vodních skautek. Velice bolestně pak na konci 40. let prožívala ukončení činnosti skautské organizace, ideály hnutí však v ní přetrvaly po celou dobu nucené pauzy. Společně s manželem Janem (br. Racek) se proto s velkým zanícením podílela na obnově a činnosti skautingu v letech 1968 – 1970 , a stejně tak po roce 1989.

Janka byla vždy nejraději v kruhu s mládeží. V roce 1970, po nástupu normalizace, musela s manželem řešit dilema, zda oddíl rozpustit, nebo jej převést do pionýrské organizace. Nakonec se – i po dohodě s rodiči dětí – rozhodli společně pro druhou variantu…

I poté, co byla v roce 1990 zvolena náčelní Kmene dospělých, působila nadále aktivně mezi mládeží. Byla členkou odboru lesních škol v dívčím náčelnictvu a pracovala na vzdělávacím programu. Spolu s členem náčelnictva KD Mirkem Perglerem iniciovala zřízení ekologického odboru Junáka a intenzivně se podílela na jeho činnosti. S plným nasazením se věnovala i rozvoji roveringu. Až do roku 2003 byla instruktorkou na roverských kursech FONS a GENS či na tematických setkáních (ROSA aj.).

V činnosti samotného Kmene dospělých se sestra Janka zaměřila především na obsah a náplň činnosti oldskautů a v širším měřítku na obecný smysl skautingu dospělých. Má-li být naplněno heslo “Jednou skautem – navždy skautem “, znamená to i pro oldskautský věk neustávající snahu a zájem o rozvoj vlastní osobnosti po stránce fyzické, duševní i mravní. Náčelnictvo OS pod jejím vedením uskutečnilo několik zdařilých seminářů k těmto tématům.

Další aktivitou Jany Pfeifferové bylo navázání mezinárodních kontaktů kmene a jeho začlenění do světové organizace dospělých skautů a skautek. Po velmi obtížných vnitřních konfliktech a řadě složitých řešení a jednání, které sestra Jana Pfeifferová neúnavně iniciovala společně se zahraniční zpravodajskou Janou Skácelovou, byla tato snaha korunována úspěchem: V říjnu 1991 byli čeští a slovenští oldskauti přijati na Světové konferenci IFOFSAG v Řecku za členy Mezinárodního společenství dospělých skautů.

Na dalším, již samostatném sněmu kmene dospělých v Praze v roce 1992, se Jana Pfeifferová rozhodla již na funkci náčelní nekandidovat, byla však zvolena znovu členkou náčelnictva OS (v něm pracovala až do dubna roku 1998).

To, co za dobu svého náčelnictví ses. Janka vybudovala, se stalo pevným základem pro všechna další období existence kmene. Pokračovaly semináře pro vedoucí a členy klubů, zaměřené na program a aktivity kmene a čile se rozvíjely mezinárodní kontakty.

Jana Pfeifferová z vlastní zkušenosti a tradice svého bývalého pražského 13. oddílu vodních skautek přinesla do kmene OS myšlenku rodinného skautingu a začala ji sama úspěšně propagovat a . rozvíjet. Vedle toho stále působila v odboru lesních škol dívčího kmene i v ekologickém odboru.

1. První náčelní Kmene dospělých Junáka Jana Pfeifferová slaví 2. března 2021 kulaté životní jubileum – 90. narozeniny. – 2. Zá zásluhy o rozvoj oldskautingu u nás byla sestra Janka jmenována v roce 1993 kmenovou čestnou náčelní. – 3. Na jarní výpravě na přelomu 60. a 70. let, kdy Janka společně s manželem Janem – br. Rackem – vedli skautský oddíl. – 4. Ze slavnostního setkání osobností Paměti národa. 

Foto: archiv/Paměť národa a rodinné album Pfeifferových 

foto-2

foto-3

Nový prezident USA Joe Biden rád vzpomíná na svá mladá skautská léta

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne (Editovat)

foto-1Poté, co se naplnily závěrečné dny pětačtyřicátého presidenta USA Donalda Trumpa, se nejvyššího úřadu ve Washingtonu ujal jeho nástupce, 78letý demokrat Joe Biden. Po předchozí hlavě Spojených států Baracku Obamovi tak do Bílého domu přichází opět skaut.

Ač Joe Biden už není aktivním členem mateřské organizace Boy Scouts of America (BSA), na své dřívější skautování rád vzpomíná. Na veřejnosti také často připomíná pozitivní vliv skautského hnutí na formování mladých lidí a jejich přípravu na život v dospělosti.

V roce 2016 jako vicepresident napsal Blake Waynemu, jednomu čerstvému Orlímu skautovi (což je nejvyšší úroveň získané kvalifikace v rámci BSA – obdoba našeho Lvího skauta), že “skauting předává chlapcům mnoho cenných životních zkušeností, umožňuje získat důležité vlastnosti a vůdcovské kvality, a podporuje přátelské vztahy”.

Není tedy divu, že už od předvolebních debat s Donaldem Trumpem zdůrazňoval Joe Biden potřebu vzájemného pochopení a sjednocení rozhádaného amerického lidu.

Joe Biden v reakcích na rétoriku svého soupeře tak nenápadně připomněl i kontroverzní prezidentovy poznámky při vystoupení na americkém Národním skautském jamboree v roce 2017 v Západní Virginii. Z pódia jamboree tehdy republikán Trump ostře kritizoval sdělovací prostředky, které se neztotožňovaly s jeho názory a činy, a nevybíravě se opřel i do svých oponentů z Demokratické strany Hillary Clintonové a bývalého prezidenta Baracka Obamu. Na netaktní vystoupení hlavy státu tak vzápětí zareagovat šéf BSA Michael Surbaugh, který zdůraznil, že pro skauty je nepřijatelné, aby se národní jamboree stalo dějištěm politických partyzánských útoků a politika byla včleňována do skautského programu.

(Upraveno a doplněno podle magazínu SRZE Aktuell a Time)

1. – 2. V pořadí 46. prezidentem USA se po loňských podzimních volbách stal kandidát Demokratické strany Joe Biden. V archivu BSA je dochována fotografie jeho fotografie z letního skautského tábora v 50. letech. – 3. Také jako viceprezident USA věnoval Joe Biden skautingu velkou pozornost. V květnu 2016 napsal do New Jersey blahopřejný dopis jednomu z čerstvých nositelů odznaku Orlí skaut. – 4. – 6. V řadách amerických prezidentů byl skautem také Barack Obama. Jako prezident přijal opakovaně delegace amerických skautů v oválné pracovně Bílého domu. – 7. Donald Trump v roce 2017 při vystoupení na 19. Národním jamboree skautů USA.

Foto: archiv/White House, BSA  a Time

 

foto-2
 

foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7

 

 

Skauti na celém světě slaví 22. února svátek Thinking Day – Den zamyšlení

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne (Editovat)

foto-1Thinking day – Den zamyšlení je mezinárodním svátkem přátelství, který slaví skautky a skauti celého světa právě dnes – 22. února. Je připomínkou dne narození zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella (22. února 1857) a jeho ženy Olave (22. února 1889).

Právě proto v tento den skauti přemýšlí o sobě, vzájemně si blahopřejí, organizují různé hry v terénu nebo se setkávají u ohňů. Některé skautské organizace využívají Thinking Day k finančním sbírkám na charitativní účely, např. na podporu nemocnic či dětský domov v jejich regionu.

Svátek má skautům připomínat, že jich jsou na celém světě desítky milionů, všichni jsou si však bratry a sestrami bez ohledu na barvu kůže, národnost či věk.

Historie svátku se datuje od května 1926. Tehdy na 4. mezinárodní konferenci skautek, jejímž tématem byl „Svět“, navrhly zástupkyně z Francie, aby byl určen jeden den v roce, kdy na sebe budou moci všechny skautky myslet. Vybraly 22. únor, narozeniny obou skautských zakladatelů, B-P a jeho manželky. První oslava 22. února, nazvaného Thinking Day, se konala už v roce 1927 pod názvem Vzpomínkový den. Později byly oslavy přejmenovány na Den sesterství. Dnes je užíván přesnější název, který nezahrnuje jen skautky, ale i skauty – a proto se stal Dnem zamyšlení.

Na adresu Kmene dospělých skautů Junáka dorazil k letošnímu Thinking Day také pozdrav prezídia Středoevropského subregionu ISGF.

Otazníky nad uspořádáním Trojsetkání v Plzni zůstávají. Rozhodnutí padne nejpozději do konce března

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne (Editovat)

foto-1Nad konáním mezinárodního Trojsetkání českých, slovenských a polských oldskautů, jehož termín byl po loňském odkladu přeložen na letošní květen, se stále vznášejí otazníky. Koronavirová epidemie neustupuje a výhled na jarní měsíce není příliš optimistický. Jaké jsou tedy reálné vyhlídky na uspořádání akce?

“Samotnou přípravou Trojsetkání – a na druhé straně reálnými riziky, že se ani odložená akce neuskuteční – jsme se zabývali i v polovině ledna na jednání rady Náčelnictva Kmene dospělých, které proběhlo formou videokonference,” říká náčelník KD Jiří Wolf – Pando. “Přítomni byli i zástupci týmu pořadatelů z Plzně, krajský legát Pavel Pokorný – Slim a Milan Sladký – BonBon. Oba bratři potvrdili, že vzdor současné situaci plzeňský tým průběžně dolaďuje program Trojsetkání, aby v případě uskutečnění akce bylo vše náležitě zajištěno. Velkou neznámou je ovšem také konání rovněž odložených loňských Slavností svobody k 75. výročí ukončení druhé světové války. Naše Trojsetkání je zasazeno do rámce těchto velkolepých oslav ve městě. Bez Slavností svobody by tak  ani naše mezinárodní akce nemohla neproběhnout tak, jak jsme ji připravili.”

“Vše, co bylo do programu vloženo vloni, zůstává aktuální i letos,” přidává se do hovoru Pavel Pokorřný – Slim. “Je zamluvena návštěva Národopisného muzea i expozice Patton Memorial, přijetí delegací oldskautů u primátora Plzně, plánujeme i zájezd do Brd a jihozápadních Čech s vystoupením dudácké kapely. Pro účastníky Trojsetkání jsou už připraveny odznaky, plakety, pamětní listy i reprezentační publikace Plzeňský skauting. V přípravách však v mnohém jen pokračujeme v tom, co už před svým náhlým úmrtím před půldruhým rokem udělal pro zdar mezinárodního setkání bratr Jiří Ládr – Bongo, jenž byl velkým tahounem našeho organizátorského týmu.”

O situaci ohledně příprav i přetrvávajícího rizika, že se akce neuskuteční, jsou průběžně informováni také představitelé polských harcerů-seniorů ZHP a sdružení Dospělých skautů a skautek Slovenska.

Náčelnictvo KD vývoj epidemiologické situace Covid-19 bedlivě sleduje. Konečné rozhodnutí o pořádání Trojsetkání v termínu 6. – 9. května 2021 padne do konce března.

 

 

 

Oldskauti z Prahy přispěli částkou 5125 korun na zrod Památníku tří odbojů v Mašínově statku na Kolínsku

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne (Editovat)

foto-1Oldskauti ze dvou klubů střediska Bratří Mašínů v Praze naplnili zkraje letošního roku své předsevzetí z loňského léta, kdy se zúčastnili zahájení výstavby Památníku tří odbojů v Lošanech u Kolína. Na konto přestavby bývalého Mašínova statku na pietní areál s muzeem odeslali společně 5125 korun.

Lošany jsou malou vesnicí, co by kamenem dohodil na jihozápad od středočeského Kolína. Jméno obce asi většině obyvatel republiky mnoho neříká. Přesto se právě zde klube z ruin dávné hospodářské usedlosti pietní a muzejní místo, které bude mít v paměti české historie 20. století ojedinělé postavení  – Památník tří odbojů.

Z Polabí ke Zborovu

Právě sem do Polabí sahají kořeny několika generací rodu Mašínů. S rozlehlým statkem v Lošanech jsou pak protkány už bezmála čtvrt tisíciletí. V chalupě, která se přimykala ke vstupní bráně usedlosti, se pak 26. srpna 1896 narodil pozdější hrdina-legionář i účastník protifašistického odboje Josef Mašín.

Kdyby na prahu Josefovy dospělosti nevypukl v Evropě požár první světové války, zřejmě by pokračoval v tradici předků a hospodařil na rodném gruntu. Bezprostředně po maturitě na vyšší rolnické škole v Roudnici jej však armáda rakousko-uherského mocnářství povolala do zbraně. V jejich řadách však pobyl jen krátce a po přeběhnutí na východní stranu fronty se přihlásil do čerstvě se formujících Československých legií v Rusku.

S legionáři prošel Josef Mašín řadou bojišť. Vyznamenal se zejména v památné bitvě u Zborova, která je v naší národní historii považována za významný milník prvního odboje. Legie českých a slovenských vojáků vytvářené napříč všemi frontovými liniemi pak jako celek klíčově přispěly vzniku samostatného republiky v roce 1918.

Hrdinný boj „Tří králů“

Po válce zůstal Josef Mašín sloužit v armádě. O dvě desetiletí později, po podepsání Mnichovské dohody, se však jako důstojník v hodnosti podplukovníka odmítl podřídit nacistickému područí. Nuceně musel svléknout uniformu a s dalšími obdobně smýšlejícími vojáky se zapojil do podzemního hnutí.

„Josef Mašín spolu s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem vytvořili odbojovou skupinu ´Tří králů´, která patřila k nejvýznamnějším aktérům druhého odboje,“ hodnotí jejich činnost respektovaný badatel a znalec historie čs. odboje Jaroslav Čvančara. „V součinnosti s dalšími spolupracovníky v ilegalitě pak Tři králové až do poloviny roku 1941 citelně podkopávali působnost protektorátní mašinerie.“

Gestapu se však nakonec stopu Tří králů podařilo odhalit. Josef Mašín byl 30. června 1942 popraven na Kobyliské střelnici a v přímém boji s okupanty pak stejně hrdinsky padli i jeho dva spolubojovníci.

V otcových šlépějích

Odhodlání i oběť podplukovníka Mašína (po válce in memoriam povýšeného do hodnosti generála) se staly životním krédem celé jeho rodiny. Pro manželku Zdenu i tři děti Josefa, Ctirada a Zdeňku jeho odkaz vykřesal už zkraje 50. let jiskru nesmiřitelnosti s novým totalitním režimem.

Když rodinný statek v Lošanech byl zabrán nejdříve protektorátními úřady a následně zkonfiskován komunisty, žila rodina v Poděbradech. V lázeňském městě byli oba bratři členy 37. skautského oddílu. Mladší ze sourozenců Ctirad se pak zúčastnil i památného světového Jamboree míru 1947 ve Francii.

V otcových šlépějích nesmiřitelných bojovníků proti totalitnímu zlu se nakonec bratři Mašínové postavili i na odpor komunistickému režimu se zbraní v ruce.  Spolu s kamarádem Milanem Paumerem se dramaticky probili za železnou oponu a později v USA se stali příslušníky elitních „zelených baretů“. Pochopitelně pro vládnoucí moc v Československu se stali největšími nepřáteli. Režim se rodině pomstil uvězněním matky Zdeny, která v komunistickém žaláři také zemřela, a rovněž sestra Zdena byla po desetiletí perzekuována.

Proměna Mašínova statku

Až téměř třicet let po pádu komunistického režimu získala Zdeňka Mašínová zpět rodinnou usedlost v Lošanech. Statek byl ale značně zdevastovaný, místo hospodářských budov převzala v roce 2018 spíše ruiny.

S návrhem na obnovu usedlosti a její budoucí využití pro Památník tří odbojů podal Zdeně Mašínové pomocnou ruku nově založený spolek Mašínův statek. U zrodu myšlenky vytvoření památníku byl v roce 2017 také vzpomínaný Jaroslav Čvančara. Ten s přezdívkou Jáček prošel na počátku 60. let Foglarovým oddílem Hoši od Bobří řeky a dnes je členem pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi. Klub je součástí skautského střediska Bratří Mašínů.

Moruše pro budoucnost

Na sklonku loňských prázdnin, v den narození gen. Mašína, se veřejnost mohla v Lošanech seznámit s prvními ukončenými kroky práce spolku. S podporou řady osobností a prostředků z probíhající veřejné sbírky dostává rodný dům Josefa Mašína novou architektonickou podobu a mění se na pietní místo. Do prostoru tvořeného půdorysem původního stavení s upravenými kamennými zdmi byl zasazen strom moruše.

Na počátku minulého století, v době dětství Josefa Mašína, tvořily morušové stromy nedílnou součást usedlosti. Nová výsadba tak symbolicky propojuje minulost s dneškem i budoucností. Spolu s více než stovkou účastníků setkání v Lošanech nechyběli u sázení mladé dřeviny oldskauti dvou klubu střediska Bratří Mašínů ani členové samotných skautských oddílů.

„Výstavbu památníku vnímáme zejména jako odkaz naší historie pro dnešní generace, skauty nevyjímaje. Dobu a hrdiny všech tří odbojů si nutno trvale připomínat,“ řekl u vysazené moruše vedoucí střediska a člen 100. klubu OS Jiří Navrátil – Cyrano. „Také proto se oba oldskautské kluby našeho střediska rozhodly také finančně přispět k vybudování památníku. Na podnět klubu Jestřábů věnovali všichni oldskauti částku 125 korun – symbolicky k letošnímu 125. výročí narození generála Mašína.“

Peníze byly oldskauty vloženy do sbírky společně s výběrem registračního poplatku. Na přelomu ledna a února pak společně za skautské středisko Bratří Mašínů bylo na konto výstavby Památníku tří odbojů odesláno 5125 korun.

Ke sbírce se mohou připojit i další členové kmene dospělých. Více informací o připravovaném Památníku tří odbojů je uvedeno na webu Mašínův statek.

Transparentní bankovní účet veřejné sbírky je veden u Raiffeisen bank pod číslem 962258010/5500.

1. – 2. Po desetiletích „hospodaření“ zbylo z Mašínova statku jen zbědované torzo. Rodný dům Josefa Mašína však čeká důstojná proměna. Otevření památníku je plánováno v srpnu 2022; 3. – 4. Symbolické lopatky zeminy přidali ke kořenům a kmeni moruše i pražští oldskauti; 5. „Také pro dnešní české vojáky je generál Mašín velkou osobností,“ řekli v rozhovoru se Zdenou Mašínovou čelní představitelé Armády ČR v čele s generálem Miroslavem Feixem.

Foto: Slavomil Janov

 

foto-2foto-3

foto-4
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
foto-5
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
foto-6
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Před sto lety byl v rámci Svazu junáků-skautů RČS založen „odbor old-scouts“

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne (Editovat)

 

foto-1V letošním roce si členové Kmene dospělých připomínají významné výročí českého oldskautingu – 100 let od založení „odboru old-scout“. Díky této události byly u nás položeny základy organizovaného skautingu dospělých.

Ač se výročí ohlíží do historie od roku 1921, kořeny oldskautingu u nás sahají ale ještě hlouběji. Zmínky o prvních partách „old boys“ skautů najdeme v archivních dokumentech už z roku 1914. Výrazný rozmach oldskautingu pak nastal se vznikem samostatného Československa, kdy hned po 28. říjnu 1918 nabídly nově zrozené republice kluby OS své služby.

Značnou živelnost rozvoje specifické věkové kategorie ve skautingu usměrnilo na jaře 1921 ustavení odboru, který vzal pod svá křídla téměř půl stovky už působících klubů. Bylo definováno poslání oldskautingu, stanovily se podmínky pro vznik klubů a metodicky se v rámci Svazu skautů usměrnila jejich činnost.

Připomeňme si hlavní data založení oldskautského odboru, jak jej zaznamenává Kronika čs. skautského hnutí z pera historika Bruna Břečky:

– 28. 1. Na schůzi náčelnictva Svazu junáku skautů Republiky československé byl předložen návrh stanov odborů Oldskautů-OS.

– 10. 2. Ustavující schůze odboru Oldskautů. Hlavním zpravodajem OS byl zvolen Jan Novák, nejbližší spolupracovník svazového náčelníka A. B. Svojsíka. Byly potvrzena registrace prvních 11 oldskautských klubů. S pořadovým číslem 1 byl zapsán klub Přátelé vatry z Prahy, vedený Ladislavem Karlem, který byl ustaven také jednatelem odboru OS.

Období první republiky bylo také „zlatou érou“ českého oldskautingu, který je mohutně rozvíjel. Základnu rostoucího počtu „svazových“ klubů rozšířily později ještě další kluby, které do té doby působily v rámci samostatného sdružení Táborníků, jež se ve druhé polovině 20. vlet včlenily do struktury odboru OS.

Činnost klubů dospělých skautů ustála zákazem činnosti Junáka v roce 1940. V poválečných letech se na prvorepublikový rozmach oldskautingu navázat nepodařilo. Změněné společenské poměry působení dospělých – s výjimkou vedoucích dětských oddílů – ve skautingu nepřály.

Události po únoru 1948 nakonec uvalily klatbu na celý československý skauting. V důsledku toho naši oldskauti chyběli v říjnu 1953 i ve švýcarském Luzernu, kde bylo založeno mezinárodního společenství dospělých skautů IFOFSAG (dnes ISGF).

Ani v době „pražského jara“, která přinesla oživení skautské činnosti, se oldskautům nepodařilo navázat nit předválečného začlenění v Junáku. V období 1945 – 1948 a stejně tak o dvacet let později, narazily snahy o sepjetí všech skautských generací ve společné organizaci na obavu státní moci, aby dospělí (rozuměj: „pamětníci buržoazního skautingu“) nenarušovali reakčními postoji výchovu mladé generace.

Nový impuls tak přinesla až třetí obnova Junáka po listopadu 1989. Organizačně byl oldskauting začleněn do struktury skautské organizace v květnu 1990 vytvořením samostatného Kmene dospělých.

1. Prvním oldskautským „náčelníkem“ – předsedou odboru Old-scouts – se stal Jan Novák. Mezi skauty získal pro svou výřečnost přiléhavou přezdívku Mangidon – Velká huba. Na snímku z Orlovské myslivnyje zachycen s A. B. Svojsíkem. Oba skautští představitelé byli učiteli a znali se ještě ze společného působení v proslulém pěveckém kvartetu pražských učitelů. – 2. K významným představitelům prvorepublikového oldskautingu patřil i básník Josef Šimánek. Spolu s dalšími činovníky vytvořil základy programu pro starší a dospělé skauty. I díky své profesi prosazoval v činnosti klubů prvky umění, prolínající se s poznáváním historie. Do oldskautingu vnesl právě Šimánek jeden ze symbolů OS – antický hudební nástroj syrinx ve vavřínovém věnci.

Foto: archiv Junáka, kresba (záhlaví): Slavomil Janov

foto-2foto-3