K věčnému táborovému ohni usedl plzeňský oldskaut Jiří Světlík, bývalý politický vězeň a nositel Řádu Stříbrného vlka

foto-1V úctyhodném a požehnaném věku 98 let zemřel 17. srpna 2022 Jiří Světlík, bývalý politický vězeň, člen oldskautského klubu Šedá střela Plzeň a nositel nejvyššího vyznamenání Junáka – Řádu Stříbrného vlka.

Životní svízele Jiří Světlíka – bratra Medvěda – z dob totalitních režimů jsou trochu podobny osudu rovněž letos zemřelého nejstaršího českého skauta Eduarda Marka – Hroznýše. Také Jiří Světlík byl zatčen za protektorátu i po komunistickém puči a doba nesvobody za mřížemi se mu zaryla až do kůže.

V roce 1944, kdy byl v totálním nasazení nucen pomáhat v německém průmyslu, byl zatčen za opuštění pracovního tábora a tajné návštěvy rodné Plzně. Na soud čekal v Mnichově, ale konec války však přišel dřív, než by mohl pocítit zvůli nacistické justice.

To, z čeho se Jiřímu podařilo uniknout za německé poroby, se mu „vrátilo“ po nástupu rudé moci po únoru 1948. Nejdříve Světlíkovi přišli o rodinnou tiskárnu. V roce 1952 byl Jiří zatčen a odsouzen za pomoc vězňům v jáchymovských lágrech. V komunistických žalářích pak strávil více než deset let.

„Zapojil jsem se do činnosti odbojové skupiny, která například sháněla a tajně předávala vězňům jídlo. Jindy jsme zase od vězňů přebírali tajně psané dopisy a doručovali je jejich příbuzným. Skupina ale byla odhalena a já vyfasoval 20 let za vyzvědačství a velezradu. Když jsem se dostal za mříže, bylo mi mi osmadvacet. V několika věznicích a také v uranových dolech jsem pak strádal deset let a dva měsíce. Na svobodu jsme se dostal iaž díky amnestii v roce 1962,“ vzpomínal na těžkou dobu bratr Medvěd. Pro příští generace a hlavně jako memento adresované dnešní mládeži popsal své útrapy v knize Paměti starého kriminálníka.

Za své životní odhodlání bojovat proti zlu byl Jiří Světlík oceněn řadou uznání. V srpnu 2020, v svých 96 letech, mu byl za rovněž celoživotní oddanost skautským ideálům udělen Řád Stříbrného vlka. Slavnostní akt – jak je zachycen i ve fotoreportáži k tomuto článku – proběhl v režii plzeňských oldskautů a pod taktovkou krajského legáta Kmene dospělých Pavla Pokorného – Slima ve výjimečném prostředí Meditační zahrady – Památníku obětem zla.

foto-2

foto-3

foto-4

foto-5

foto-6foto-7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Skautskému slibu zůstal Jiří Světlík – Medvěd věrný i v nejtěžších životních obdobích. – 2.–5. Při slavnostním dekorování bratra Medvěda Řádem Stříbrného vlka se plzeňská Meditační zahrada zaplnila skauty všech generací. – 6. Na poděkování svému významnému rodákovi nezapomnělo ani Medvědovo rodné město. V roce 2019 převzal k 95. narozeninám z rukou tehdejšího primátora, dnes ministra kultury Martina Baxy stříbrnou pamětní medaili Plzně udělovanou významným osobnostem.

Foto: archiv/ Martin Junek a Město Plzeň

Na nově odhalenou pamětní desku malíře Bohumila Konečného – Bimby přispěli také oldskauti

foto-1Vedle Zdeňka Buriana, Jana Fischera a Marko Čermáka patří k nejvýznamnějším ilustrátorům literární tvorby Jaroslava Foglara také malíř Bohumil Konečný (1918 – 1990).

Plzeňský rodák a výjimečný, byť dlouho nedoceňovaný umělec je známý i pod přezdívkou Bimba. Tu dostal v útlém dětství od svého otce, protože s dlouhými kadeřemi vypadal jak dívenka.

Bimba proslul ilustracemi řady dobrodružných příběhů pro mládež i dospělé čtenáře. Mezi romány či povídkami, které dotvořil svými kresbami, vynikají i svazky se skautskou tematikou. Konečný však byl také ojedinělým výtvarníkem reklamních plakátů, autorem oblíbených časopiseckých komiksů a řady různorodých kreseb, včetně skvělých figurálních kompozic krásných žen.

Bimbova spolupráce s Jaroslavem Foglarem začala na sklonku 30. let díky kresbám pro prvorepublikový časopis Mladý hlasatel. Na tyto práce navázaly ilustrace pro román Přístav volá, který po melantrišském premiérovém vydání vyšel opět v roce 1942 v nakladatelství Jan Kobes.

Není bez zajímavosti, že plzeňské sídlo Kobesova knižního podniku bylo jen několik bloků od rodného domu Bohumila Konečného ve Skrétově ulici, poblíž nádraží Jižní předměstí.

Po skončení války byla nit spolupráce malíře s proslulým autorem chlapeckých románů a seriálů opět navázána v redakci nového týdeníku pro mládež Vpřed. S výjimečným ohlasem se u čtenářů setkala už první Bimbova kresba s Rychlými šípy ve věži kostela sv. Jakuba, která vyšla v roce 1946 na obálce 18. čísla prvního ročníku Vpředu.

Výrazná stopa Konečného ilustrací se pak prolíná i celistvou řadou foglarovek, které na přelomu 60. a 70. let minulého století vycházely v nakladatelství Olympia. Je zajímavé, že v případě většiny těchto kreseb (výrazně například v příbězích ze skautského prostředí Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje) šlo o Bimbovu tvůrčí spolupráci s dalším skvělým ilustrátorem Gustavem Krumem: Postavy a dějové kompozice kreslil Konečný, pozadí v podobě přírodních zákoutí či městských kulis bylo zase Krumovým dílem.

Na počátku 70. let potkaly Bohumila Konečného velké osobní i profesní problémy: Stalo se tak v důsledku zcizení kreseb z umělcova archivu jeho dřívějším rodinným přítelem, emigrantem Petrem Sadeckým. Vesměs kresby a skici s dobrodružnou tematikou byly poté Sadeckým na Západě zneužity jako předloha pro fiktivní sci-fi komiks Octobriana, vytvořený – podle mystifikačního tvrzení – údajně undergroundovými umělci v bývalém Sovětském svazu. Komunistickou vládnoucí mocí v Československu byl Bohumil Konečný označen nálepkou „nežádoucího umělce“ a měl značně omezené možnostmi další tvorby.

Změna společenských poměrů a satisfakce přišly pro Bohumila Konečného až příliš pozdě: Umělec Nedlouho po „sametové revoluci“ umělec v lednu 1990 v Kožlanech u Plzně zemřel.

*

Život a tvorbu Bohumila Konečného připomíná nově pamětní deska, která byla odhalena 1. října 2021 na průčelí Bimbova rodného domu ve Skrétově ulici 47 v Plzni.

Druhý den byla poblíž soutoku řek Berounka a Střela na severním Plzeňsku otevřena naučná stezka Krajem Bohumila Konečného. Okruh vede od kempu Kobylka přes Liblín k Piplově mlýnu, v němž Bimba pobýval na letním bytě, a kde se zrodila i zmíněná legendární kresba Rychlých šípů ve Stínadlech.

Iniciátorem obou aktivit, díky nimž má veřejnost nyní další příležitost se blíže seznámit s dílem výjimečného umělce, byl Jan Hosnedl – Housenka z Plzně. Na vytvoření desky přispěli finanční částkou i oldskauti z Plzně, Prahy a dalších míst.

K odhalení pamětní desky a otevření naučné stezky byl vydán také suvenýr pro sběratele – výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného. Populární dřevěná vypalovaná placka, která na lícní straně zobrazuje Bimbův portrét z pamětní desky a na rubu přibližuje lokalitu naučné stezky, vznikla rovněž jako aktivita členů Kmene dospělých. Proto suvenýr doplňuje na obou stranách drobná grafika symbolu Mezinárodního společenství skautů a skautek (ISGF).

Podrobné informace o obou počinech, které připomínají odkaz Bohumila Konečného (včetně rozsáhlých fotoreportáží z akcí) jsou zveřejněny na internetových stránkách na www.bimba.cz.

1. Pamětní deska na rodném domě Bohumila Konečného; 2. O vytvoření a instalaci desky se přičinil velký propagátor Bimbova díla, plzeňský skaut Jan Hosnedl – Housenka; 3. K slavnostní atmosféře ve Skrétově ulici přispěl také pěvecký sbor plzeňského Gymnázia F. Křižíka. V doprovodu kytary a harfy (!) zazněla mj. píseň Wabiho Ryvoly Rychlé šípy; 4. Odhalení desky se chopili primátor Plzně Martin Baxa a vnučka Bohumila Konečného, výtvarnice Alice Danielovská; 5. Trasa naučné stezky u soutoku Berounky a Střely; 6. – 7: Na čtyřech zastaveních trasy jsou umístěny informační tabule o malířově životě a tvorbě; 8. Piplův mlýn včera a dnes – zde se zrodila kresba z památné obálky časopisu Vpřed; 9. – 11. Bimbovo malířské mistrovství je patrné i z kreseb, které zdobí obálky a bohatě ilustrované stránky Foglarových skautských románů Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje; 12. Výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného.

Foto: www.bimba.cz, reprofoto YouTube a archiv

  

Otazníky nad uspořádáním Trojsetkání v Plzni zůstávají. Rozhodnutí padne nejpozději do konce března

foto-1Nad konáním mezinárodního Trojsetkání českých, slovenských a polských oldskautů, jehož termín byl po loňském odkladu přeložen na letošní květen, se stále vznášejí otazníky. Koronavirová epidemie neustupuje a výhled na jarní měsíce není příliš optimistický. Jaké jsou tedy reálné vyhlídky na uspořádání akce?

“Samotnou přípravou Trojsetkání – a na druhé straně reálnými riziky, že se ani odložená akce neuskuteční – jsme se zabývali i v polovině ledna na jednání rady Náčelnictva Kmene dospělých, které proběhlo formou videokonference,” říká náčelník KD Jiří Wolf – Pando. “Přítomni byli i zástupci týmu pořadatelů z Plzně, krajský legát Pavel Pokorný – Slim a Milan Sladký – BonBon. Oba bratři potvrdili, že vzdor současné situaci plzeňský tým průběžně dolaďuje program Trojsetkání, aby v případě uskutečnění akce bylo vše náležitě zajištěno. Velkou neznámou je ovšem také konání rovněž odložených loňských Slavností svobody k 75. výročí ukončení druhé světové války. Naše Trojsetkání je zasazeno do rámce těchto velkolepých oslav ve městě. Bez Slavností svobody by tak  ani naše mezinárodní akce nemohla neproběhnout tak, jak jsme ji připravili.”

“Vše, co bylo do programu vloženo vloni, zůstává aktuální i letos,” přidává se do hovoru Pavel Pokorřný – Slim. “Je zamluvena návštěva Národopisného muzea i expozice Patton Memorial, přijetí delegací oldskautů u primátora Plzně, plánujeme i zájezd do Brd a jihozápadních Čech s vystoupením dudácké kapely. Pro účastníky Trojsetkání jsou už připraveny odznaky, plakety, pamětní listy i reprezentační publikace Plzeňský skauting. V přípravách však v mnohém jen pokračujeme v tom, co už před svým náhlým úmrtím před půldruhým rokem udělal pro zdar mezinárodního setkání bratr Jiří Ládr – Bongo, jenž byl velkým tahounem našeho organizátorského týmu.”

O situaci ohledně příprav i přetrvávajícího rizika, že se akce neuskuteční, jsou průběžně informováni také představitelé polských harcerů-seniorů ZHP a sdružení Dospělých skautů a skautek Slovenska.

Náčelnictvo KD vývoj epidemiologické situace Covid-19 bedlivě sleduje. Konečné rozhodnutí o pořádání Trojsetkání v termínu 6. – 9. května 2021 padne do konce března.

 

 

 

Mezinárodní Trojsetkání 2020 bude v Plzni začleněno do rámce Slavností svobody

foto-1Jednou z hlavních akcí Kmene dospělých v roce 2020 bude Trojsetkání oldskautů z Česka, Polska a Slovenska. Hostitelským městem se stane Plzeň ve dnech 1. – 5. května. Význam mezinárodní akce podtrhne i to, že se stane součástí Slavností svobody k 75. výročí ukončení II. světové války a osvobození města americkou armádou.

Slavnosti svobody jsou v Plzni pořádány od roku 1990. Magnetem oslav bývá každoročně přehlídka vojenské bojové techniky a uniforem druhé světové války. Toto defilé nese název Convoy of Liberty – Konvoj svobody. V příštím roce proběhne v neděli 3. května. Součástí přehlídky jsou rovněž historické vojenské kempy i tábor se současnou armádní technikou a vybavením.

Program česko-slovensko-polského Trojsetkání bude přizpůsoben charakteru Slavností svobody v samotném městě. Zároveň však hostitelé z Kmene dospělých pozvou členy národních delegací do dalších míst Plzeňského kraje, které připomínají jeho historii i současnost.

V řadách organizátorů akce z Plzně pracují i oldskauti-sběratelé. Z tvůrčí dílny jednoho z nich, Zdeňka Protivínského – Dana, vzešel i skautský symbol oslav. Do okruží loga s “military” symbolikou je vetknutý znak Junáka. Pro účastníky Trojsetkání bude doplněn stužkou v barvách hostitelského města a názvem mezinárodní akce. Logo zveřejňujeme v záhlaví článku.

V rámci programu Trojsetkání je připravován je zájezd do Míšova v Brdech, kde byl až do sklonku 80. let podzemní sklad atomových hlavic Sovětské armády. Pohled do historie nabídne prohlídka hradu Radyně a zámku v Horšovském Týně. S folklorními tradicemi regionu bude program propojen zastávkou v Domažlicích či vystoupením dudácké kapely. Současnost zase představí exkurze do vinařských závodů Bohemia Sekt ve Starém Plzenci.

Více k válečné historii se oldskauti opět přimknou v Holýšově, zde bývalý koncentrační tábor osvobodila brigáda polské armády. Do této části programu bude zahrnuta i návštěva Čerchova, kde v době studené války a rozdělené Evropy byla vojenská hláska, předsunutá proti Západu.

Spolu s diváckou účastí na Konvoji svobody bude vrcholem Trojsetkání tradiční konference – tentokrát na téma Skauti v boji za svobodu. Ve stejném duchu je připravována i skautská výstava v plzeňském Národopisném muzeu.

Trojsetkání je výběrovou mezinárodní akcí, omezenou 20člennou delegací z každé země.

Alespoň v rámci hlavního programu Slavností svobody – přehlídky Convoy of Liberty – se však budou moci s hosty ze Slovenska a Polska setkat i další oldskauti. Zájemcům budou možno v rámci organizace Trojsetkání rovněž zajistit ubytování v internátu ve Škvrňanech na jednu nebo dvě noci (2./3. a 3./4. 5.).