Vedle Zdeňka Buriana, Jana Fischera a Marko Čermáka patří k nejvýznamnějším ilustrátorům literární tvorby Jaroslava Foglara také malíř Bohumil Konečný (1918 – 1990).
Plzeňský rodák a výjimečný, byť dlouho nedoceňovaný umělec je známý i pod přezdívkou Bimba. Tu dostal v útlém dětství od svého otce, protože s dlouhými kadeřemi vypadal jak dívenka.
Bimba proslul ilustracemi řady dobrodružných příběhů pro mládež i dospělé čtenáře. Mezi romány či povídkami, které dotvořil svými kresbami, vynikají i svazky se skautskou tematikou. Konečný však byl také ojedinělým výtvarníkem reklamních plakátů, autorem oblíbených časopiseckých komiksů a řady různorodých kreseb, včetně skvělých figurálních kompozic krásných žen.
Bimbova spolupráce s Jaroslavem Foglarem začala na sklonku 30. let díky kresbám pro prvorepublikový časopis Mladý hlasatel. Na tyto práce navázaly ilustrace pro román Přístav volá, který po melantrišském premiérovém vydání vyšel opět v roce 1942 v nakladatelství Jan Kobes.
Není bez zajímavosti, že plzeňské sídlo Kobesova knižního podniku bylo jen několik bloků od rodného domu Bohumila Konečného ve Skrétově ulici, poblíž nádraží Jižní předměstí.
Po skončení války byla nit spolupráce malíře s proslulým autorem chlapeckých románů a seriálů opět navázána v redakci nového týdeníku pro mládež Vpřed. S výjimečným ohlasem se u čtenářů setkala už první Bimbova kresba s Rychlými šípy ve věži kostela sv. Jakuba, která vyšla v roce 1946 na obálce 18. čísla prvního ročníku Vpředu.
Výrazná stopa Konečného ilustrací se pak prolíná i celistvou řadou foglarovek, které na přelomu 60. a 70. let minulého století vycházely v nakladatelství Olympia. Je zajímavé, že v případě většiny těchto kreseb (výrazně například v příbězích ze skautského prostředí Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje) šlo o Bimbovu tvůrčí spolupráci s dalším skvělým ilustrátorem Gustavem Krumem: Postavy a dějové kompozice kreslil Konečný, pozadí v podobě přírodních zákoutí či městských kulis bylo zase Krumovým dílem.
Na počátku 70. let potkaly Bohumila Konečného velké osobní i profesní problémy: Stalo se tak v důsledku zcizení kreseb z umělcova archivu jeho dřívějším rodinným přítelem, emigrantem Petrem Sadeckým. Vesměs kresby a skici s dobrodružnou tematikou byly poté Sadeckým na Západě zneužity jako předloha pro fiktivní sci-fi komiks Octobriana, vytvořený – podle mystifikačního tvrzení – údajně undergroundovými umělci v bývalém Sovětském svazu. Komunistickou vládnoucí mocí v Československu byl Bohumil Konečný označen nálepkou „nežádoucího umělce“ a měl značně omezené možnostmi další tvorby.
Změna společenských poměrů a satisfakce přišly pro Bohumila Konečného až příliš pozdě: Umělec Nedlouho po „sametové revoluci“ umělec v lednu 1990 v Kožlanech u Plzně zemřel.
*
Život a tvorbu Bohumila Konečného připomíná nově pamětní deska, která byla odhalena 1. října 2021 na průčelí Bimbova rodného domu ve Skrétově ulici 47 v Plzni.
Druhý den byla poblíž soutoku řek Berounka a Střela na severním Plzeňsku otevřena naučná stezka Krajem Bohumila Konečného. Okruh vede od kempu Kobylka přes Liblín k Piplově mlýnu, v němž Bimba pobýval na letním bytě, a kde se zrodila i zmíněná legendární kresba Rychlých šípů ve Stínadlech.
Iniciátorem obou aktivit, díky nimž má veřejnost nyní další příležitost se blíže seznámit s dílem výjimečného umělce, byl Jan Hosnedl – Housenka z Plzně. Na vytvoření desky přispěli finanční částkou i oldskauti z Plzně, Prahy a dalších míst.
K odhalení pamětní desky a otevření naučné stezky byl vydán také suvenýr pro sběratele – výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného. Populární dřevěná vypalovaná placka, která na lícní straně zobrazuje Bimbův portrét z pamětní desky a na rubu přibližuje lokalitu naučné stezky, vznikla rovněž jako aktivita členů Kmene dospělých. Proto suvenýr doplňuje na obou stranách drobná grafika symbolu Mezinárodního společenství skautů a skautek (ISGF).
Podrobné informace o obou počinech, které připomínají odkaz Bohumila Konečného (včetně rozsáhlých fotoreportáží z akcí) jsou zveřejněny na internetových stránkách na www.bimba.cz.
1. Pamětní deska na rodném domě Bohumila Konečného; 2. O vytvoření a instalaci desky se přičinil velký propagátor Bimbova díla, plzeňský skaut Jan Hosnedl – Housenka; 3. K slavnostní atmosféře ve Skrétově ulici přispěl také pěvecký sbor plzeňského Gymnázia F. Křižíka. V doprovodu kytary a harfy (!) zazněla mj. píseň Wabiho Ryvoly Rychlé šípy; 4. Odhalení desky se chopili primátor Plzně Martin Baxa a vnučka Bohumila Konečného, výtvarnice Alice Danielovská; 5. Trasa naučné stezky u soutoku Berounky a Střely; 6. – 7: Na čtyřech zastaveních trasy jsou umístěny informační tabule o malířově životě a tvorbě; 8. Piplův mlýn včera a dnes – zde se zrodila kresba z památné obálky časopisu Vpřed; 9. – 11. Bimbovo malířské mistrovství je patrné i z kreseb, které zdobí obálky a bohatě ilustrované stránky Foglarových skautských románů Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje; 12. Výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného.
Foto: www.bimba.cz, reprofoto YouTube a archiv
