Aktuality Archivy - Strana 11 z 31 - Junák - český skaut | Kmen dospělýchJunák – český skaut

Černý list z kalendáře: Před 61 lety byl popraven poslední politický vězeň – skaut Vladivoj Tomek

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne 17.11.2021(Editovat)

Ve stínu dvou událostí spjatých s datem 17. listopadu – uzavření českých vysokých škol německými nacisty v roce 1939 a “sametové revoluce” v roce 1989 – zůstává v moderní české historii stejné datum roku 1960: V ten den byla provedena poslední poprava politického vězně u nás.

Tragickou obětí se stal odchovanec poválečného pražského skautingu, 27letý Vladivoj Tomek, který pod oprátkou komunistické moci stanul na pankráckém popravišti před 61 lety – 17. listopadu 1960 – půl hodinu před polednem.

Vladivoj vstoupil do Junáka krátce po ukončení války jako třináctiletý chlapec. Po roce 1948 založil spolu s dalšími rovery odbojovou skupinu. Jejich plány na ozbrojený odpor proti režimu však byly příliš velké a mladíci je nedokázali realizovat. Přesto si po letákových akcích nakonec opatřili zbraně a 16. prosince 1952 přepadli vojenskou hlídku. Rozpoutala se přestřelka, v níž skauti dokázali mnohem lépe vyzbrojeným vojákům zdatně čelit. Vladivoj Tomek a jeho kamarádi neutrpěli vážnější újmu, zatímco jeden voják byl zastřelen a jeden zraněn.

Přes horečnou snahu Státní bezpečnosti se odbojovou skupinu nepodařilo vypátrat. Teprve po sedmi letech (!), při jiné akci, objevila StB už pomalu zavátou stopy dávné události. Členové skupiny byli zatčeni, odsouzeni k dlouholetým trestům – a Vladivoj Tomek vyslechl u soudu hrdelní rozsudek.

Památku Vladivoje Tomka dnes připomíná pamětní deska v pražských Holešovicích, na domě v ulici Dukelských hrdinů 349/15. Na hrdinného bojovníka proti totalitnímu bezpráví se však nezapomíná ani v řadách pražských oldskautů. Ti se každoročně v den poslední politické popravy u nás scházejí u Tomkova domu. Přesně v 11.30 hodin.

Odkaz skauta-hrdiny připomíná i jeden z výstavních panelů v Památníku Vojna v Lešeticích u Příbrami. V roce 2016 byla zásluhou Kmene dospělých otevřena v bývalém trestaneckém lágru stálá muzejní expozice Lilie za ostnatým drátem – Skauting ve třetím odboji.

Zajeďte se do Památníku Vojna podívat. Černý list z kalendáře starého šest desetiletí musí zůstat trvalým mementem minulosti pro dnešek!

Foto: archiv/Oldskauting.cz

Nová škola ve středočeské obci Lety ponese jméno A. B. Svojsíka. Odkaz náčelníka- zakladatele chtějí žákům přiblížit i členové Kmene dospělých

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne 27.10.2021(Editovat)

Obec Lety v okrese Praha-západ leží v malebném údolí Berounky, mezi severním úpatím táhlého zalesněného hřebene Brd a jihovýchodním cípem oblasti Českého krasu.

V obci s půl druhou tisícovkou obyvatel se místní děti mohou nyní těšit na nově budovanou základní školu, která jim své brány otevře 1. září 2022. V nedávném referendu občané Letů rozhodli, že nová škola ponese jméno zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka.

„Výběr pojmenování školy nebyl nahodilý,“ říká starostka obce Barbora Tesařová. „Ač Antonín Benjamin Svojsík žil a působil hlavně v Praze, jeho kořeny jsou tady: vždyť jeho maminka pocházela z mlýna v sousedních Dobřichovicích. Sám Svojsík v Letech pobýval na chatě. V mnoha záznamech z jeho pozůstalosti se můžeme dočíst, jak naši obec miloval a ctil. Proto věříme, že jeho hodnoty budou inspirací i pro dnešní místní děti a mládež.“

V Letech nyní vyrůstá školní komplex se samostatnými budovami mateřské školy a základní školy propojené moderní tělocvičnou. „Výstavba probíhá v Karlštejnské ulici v lokalitě nazývané Sluneční louka. Objekt mateřské školy už byl dokončen, učebny prvního stupně základní školy uvítají první žáky na počátku příštího školního roku. Poté bude následovat stavba budovy pro druhý stupeň školy a tělocvičny,“ upřesňuje Barbora Tesařová.

„Na nové učebny i zázemí se už velice těšíme,“ doplňuje starostku Letů čerstvě vybraná ředitelka nové školy Romana Šindlářová. „Chceme, aby naše škola byla příjemným komunitním výchovně-vzdělávacím zařízením, v němž chceme budovat s žáky dobré vztahy. Cílem pedagogů bude vybrat to nejlepší ze současných trendů ve výuce a díky kvalitnímu vzdělání rozvíjet potenciál každého dítěte.“

V souvislosti s přípravou otevření nového školního areálu vyhlásila obec Lety také grafickou soutěž na návrh loga základní a mateřské školy. „Do základního výběru se nám sešlo deset návrhů, což je více, než jsme předpokládali,“ neskrývala překvapení i radost místostarostka Markéta Huplíková, na jejímž pracovním stole se došlé návrhy shromažďovaly. „Potěšilo nás, že příspěvek do soutěže zaslali také skauti, konkrétně přišly dva návrhy z řad členů Kmen dospělých skautů Junáka.“

Při posuzování došlých skic loga sice hodnotitelská komise zmíněné návrhy z „designerské dílny“ pražských oldskautů do užšího síta nezařadila, zájem „oldů“ o školu se jménem A. B. Svojsíka však nijak neochabl.

„Zkontaktovali jsme se s obcí a nové škole nabízíme spolupráci,“ říká zástupkyně pražského legáta Kmene dospělých Iva Průšová – Zip. „Jako společnou aktivitu pražských a středočeských oldskautů chceme po otevření škole připravit v Letech besedu a workshop pro žáky i učitele. Naším cílem je přiblížili jim více to, co náčelník-zakladatel jako skaut i pedagog zanechal i pro dnešní generaci mládeže.“

1. Z moderní proměny a rozvoje obce Lety by měl určitě radost i A. B. Svojsík. Do leteckého pohledu je vložena vizualizace nově budovaného školního areálu na Sluneční louce. 2. – 4. Základní a mateřská škola v Letech se z výkresů architekta Ondřeje Tučka pomalu klube do reality. 5. – 6. Budova mateřské školy už nejmenším dětem v Letech slouží, na staveništi „základky“ se pilně pracuje. 7. – 8. Objekty školního areálu se v návrzích loga, které vzešly z řad Kmene dospělých, prolnuly se skautskou symbolikou: Tři budovy vyjadřují také tři principy skautingu, nebo prsty ruky ve skautském pozdravu. Lokalita školy je stylizovaná do oblouku „slunce“ v rohu skici a grafiky byl zakomponován říční vlnou i nedaleký tok Berounky.

Foto: archiv/Mapy.cz, Obec Lety, Ondřej Tuček a OSdesign

Dospělí skauti napříč zeměkoulí slaví 25. října svůj svátek: Fellowship Day – Den společenství

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne 25.10.2021(Editovat)

Vedle Dne zamyšlení (Dne sesterství) a Svátku sv. Jiří je pro dospělé skauty napříč zeměkoulí neméně významným dnem i 25. říjen. Toto datum je pro členy ISGF symbolické jako Fellowship Day – Den společenství.

Svátek připomíná, že v tento den roku 1953 bylo ve švýcarském Luzernu založené společenství dospělých skautů IFOFSAG. Stalo se tak po značném úsilí a vyjednávání iniciativní skupiny dospělých skautů s mezinárodním skautským ústředím, které jako zastřešující orgán světového skautské hnutí mládeže nebylo dlouho snahám i vznik organizace dospělých skautů nakloněno.

Zakládajícími členy IOFOFSAG bylo 18 zemí z Evropy, Asie a Střední Ameriky. Zástupci tehdejšího Československa u kolébky společenství chyběli – skauting u nás byl v té době v klatbě a pro skupiny pracující v ilegalitě v těžké době první poloviny 50. let nebylo nijak možné se k dané mezinárodní aktivitě připojit.

Postupně se společenství dospělých skautů rozrůstalo o nově příchozí členské země. V roce 1991 se do IFOFSAG (od roku 1996 působící s upraveným pojmenováním ISGF) připojili společně také čeští a slovenství oldskauti. Po rozdělení republiky v roce 1993 působí ve společenství jako samostatné národní gildy – v současnosti je to Kmen dospělých Junáka jako představitel dospělých skautů České republiky a Dospělí skauti a skautky Slovenska.

Fellowship Day je jako oficiální svátek ISGF slaven od roku 1966, letos tedy po šestapadesáté. K dnešnímu jubileu vzniku mezinárodního společenství zaslala poselství všem členským zemím prezidentka Světového výboru ISGF Zalilah Mohd Taib z Malajsie. V poselství uvádí:

Přeji všem šťastný 56. Den společenství ISGF!

Jaký to byl rok! Všichni si živě připomínáme a uvědomujeme, jak se svět obrátil vzhůru nohama, když nás před dvěma lety zasáhla pandemie Covid-19. Nikdo z nás nedokázal této hrozbě uniknout, všechny nás nebezpečné šíření koronaviru zasáhlo a ovlivnilo

Rok 2020 byl pro každého z nás těžký – a bohužel ani probíhající rok 2021 není o mnoho lepší. Nadále jsme svědky všech negativních dopadů nevítané pandemie. Jsme však vděční, že nám bylo dáno více času na přemýšlení, reflexi a změnu strategie, aby i naše společenství bylo do budoucna lepší a udržitelnější.

Mnozí z nás se přizpůsobili a přijali změny způsobené pandemií. Zdokonalili jsme se v užívání chytrých telefonů, setkáváme se na virtuálních schůzkách. Nemůžeme-li se setkávat s přáteli osobně tváří v tvář, pomáhají nám moderní technologie, které nám také umožňuji blízký kontakt. Jsem hrdá, když vidím, jak se dospělým skautům, členům ISGF, daří zdolávat všechny nastolené překážky.

Světový výbor a Světová kancelář v Bruselu soustavně pracují na tom, aby naše asociace dokázala co nejlépe a nejrychleji propojila členy společenství osobně a bezprostředně, jakmile to bude možné.

Nepříjemná situace vývoje Covid-19 má bohužel dopad i na vrcholné mezinárodní setkání národních delegací – 29. Světovou konferenci ISGF. Po dvou odkladech musel světový výbor i tým hostitelské země ze Španělska přistoupit k jedinému možnému řešení uspořádání – internetovému on-line jednání

Domnívám se, že nás čeká ještě jeden či dva náročné roky – přesto v nás musí žít naděje na zlepšení. Buďme nadále těsně u sebe, dělejme to nejlepší pro naše členy, naši komunitu a podporujme naše hnutí!

Jménem Světového výboru ISGF a Světového kanceláře Vám přeji krásné prožití Dne společenství.

Světová konference ISGF 2022 mění formu: Místo kongresového sálu v Madridu budou delegáti jednat v on-line prostoru

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne 19.10.2021(Editovat)

Podobně jako řadu jiných významných skautských akcí, také uspořádání vrcholného setkání představitelů národních organizací společenství dospělých skautů a skautek – Světovou konferenci ISGF – bylo vinou globální koronavirové epidemie donuceno ke změně v organizaci a formě jednání. Již dvakrát odložená konference, jejímž hostitelem měla být španělská metropole Madrid, se nakonec po rozhodnutí Světového výboru ISGF uskuteční jen ve zkrácené formě prostřednictvím on-line jednání.

Ze Světové kanceláře ISGF v Bruselu obdržely národní gildy 18. října rozhodnutí, v němž prezidentka ISGF Zalilah Mohd Taib (Malajsie) jménem Světového výboru Mezinárodního společenství dospělých skautů a skautek píše:

S ohledem na vývoj pandemie nemoci Covid-19 přijal Světový výbor Mezinárodního společenství skautů a skautek rozhodnutí o odložení 29. Světové konference, která se měla původně uskutečnit v srpnu 2020, o rok později a posléze na únor 2022.

Konference byla týmem pořadatelů z hostitelské země připravována bez přerušení v těsně součinnosti se světovým výborem v naději, že jednání v Madridu bude možno za příznivých podmínek uskutečnit.

Světový výbor ISGF byl ovšem v posledním období informován z řady zemí, že členům delegací nebude za současného stavu umožněno cestovat do Madridu.

Protože nelze ani odhadovat, zda by se situace v příštích týdnech zlepšila natolik, aby cesty do Španělska bylo možno v únoru uskutečnit, riziko nízké účasti přihlášených delegací nás přimělo k rozhodnutí změnit formu konference – z tradiční prezenční formy na on-li jednání. Toto se světovému výboru jeví jako jediné rozumné řešení.

Konference se bude konat ve stejném období, v jakém byla akce plánována v Madridu – tedy od 17. do 22. února 20222, jen jednání bude každý den oproti původnímu plánu časově zkráceno. S hostitelským výborem ve Španělsku intenzivně jednáme o kompenzaci a vrácení nákladů, které registrované delegace už uhradily.

Podrobnosti o on-line konferenci (doba trvání, program, zvláštní jednací řád, hlasování atd.) budou národním organizacím rozeslány v následujících týdnech. Upřesněny budou také termíny pro podávání návrhů do programu, na kandidáty do Světového výboru ISGF apod.

Členové delegace Kmene dospělých, která na jednání v Madridu měla české oldskauty zastupovat ve složení Lukáš Krmíček – Thór (zahraniční zpravodaj Náčelnictva KD), Jiří Wolf – Pando (náčelník KD), Slavomil Janov – Nashville a Hana Kaprálková (členové NKD), přijali toto rozhodnutí s pochopením. Jednání se zástupci ČR zúčastní aktivně i ve změněné formě a podle upraveného programu zváží i případné předložení návrhu na úpravu symboliky ISGF, který byl za české oldskauty zaslán už k projednání v Madridu.

Reprezentační výstavu o inspiracích a odkazu Jaroslava Foglara v Muzeu města Prahy provází řada zajímavých přednášek, besed, setkání i her

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne 13.10.2021(Editovat)

Ojedinělou reprezentační výstavu, která v mimořádně širokém záběru prezentuje inspirační zdroje a literárně-výchovný odkaz spisovatele Jaroslava Foglara, je možno od počátku září navštívit v prostorách Domu U Zlatého prstenu v Týnské ulici v historickém centru hlavního města. Expozici připravilo Muzeum města Prahy a otevřena bude až do září 2022.

Podobnosti o výstavě s názvem Město jako přízrak – Pražské inspirace Jaroslava Foglara si na webu Kmene dospělých možno přečíst zde.

V duchu svého názvu je výstava obsahově i expozičně rozdělena do dvou částí: V podzemních prostorách Domu U Zlatého prstenu je možno se seznámit s členitým labyrintem spisovatelova odkazu, který je orámován románovou trilogií Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Na tuto “stínadelskou” část expozice navazuje galerijní obrazárna výtvarných děl s tematikou staré Prahy, která bezesporu v mnohém ovlivnila Foglarovu tvorbu.

Kromě samotné výstavy připravilo Muzeum města Prahy k expozici i pestrou nabídku doprovodných akcí. Tvoří jej řada přednášek, besed, workshopů, vycházek i her, ať už přímo v místě výstavy, stejně jako v okolních starobylých uličkách a zákoutích a nakonec i na okraji Prahy v Prokopském údolí.

První akcí doprovodného programu se stane Odpoledne s Albatrosem v sobotu 16. 10., kdy návštěvníky proveden světem komiksu kreslíř a scénárista Jiří Grus. V dalším týdnu, v úterý 19. 10., proběhne přednáška Petra archiváře a historika Petra Kotyka, která zájemcům přiblíží osobní fond Jaroslava Foglara v Památníku národního písemnictví.

Z následujících akcí v listopadu a prosinci připomeňme ještě besedu s Romanem Šantorou, který se rozhovoří o práci se spisovatelovým dílem v rámci Skautské nadace Jaroslava Foglara (26. 11.) nebo setkání s Jaroslavem Čvančarou, odchovancem Jestřábova oddílu Hoši od Bobří řeky (14. 12.). Tato beseda proběhne navíc v režii členů Kmene dospělých Junáka, protože rozhovor s Jaroslavem Čvančarou – Jáčkem, dnes členem oldskautského klubu Jestřábi, povede vůdce stejného klubu Slavomil Janov – Nashville.

Pod “křídly” oldskautů z klubu Jestřábi proběhnou ale i další akce rámce výstavy. Ještě letos je plánován křest magazínu Rychlé šípy 33 s novými příběhy legendárního chlapeckého klubu a řadou doplňkových zajímavostí. V příštím roce pak “jestřáb” a literární vědec Tomáš Vučka připravuje besedu o morálních aspektech fenoménu Rychlých šípů a poznávací vycházku do Prokopského údolí. V neposlední řadě je dobré uvést, že z iniciativy členů klubu byl připraven i suvenýr k výstavě – výroční turistická známka. Pro zájemce bude od počátku listopadu k dostání v pokladně muzea v Domě U Zlatého prstenu.

Ti, kteří si obě části výstavy budou chtít prohlédnout i se zasvěceným autorským výkladem jejich tvůrců, mají možnost se zúčastnit komentovaných prohlídek expozice. Průvodcem “stínadelské” části bude ještě letos dvakrát režisér filmu Záhada hlavolamu Petr Kotek (2. 11. a 7. 12.). Obrazovou galerií pak zájemce provede 23. 11. komisařka výstavy Pavla Státníková.

Podobný popis doprovodných akcí k výstavě Město jako přízrak – Pražské inspirace Jaroslava Foglara je uveden na webu Muzea Města Prahy. Jako leták si jej možno stáhnout i z obrazové přílohy tohoto článku.

Ve věku 100 let zemřel Miroslav Klimeš, druhý nejstarší člen Kmene dospělých Junáka

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne 5.10.2021(Editovat)

Ve věku 100 let zemřel 24. září 2021 druhý nejstarší český skaut Miroslav Klimeš. Opavští skauti, členové jeho 7. klubu OS a řada přátel se s bratrem Baghýrou naposledy rozloučili 5. října.

Miroslav Klimeš se narodil na první jarní den – 21. března 1921. Jako devítiletý začal nejdříve cvičit v opavském Sokole, ale nakonec jej více uchvátil skauting. Stal se členem 1. chlapeckého oddílu a později byl i zástupcem oddílového vůdce. Své skautské zážitky si pečlivě zapisoval do deníku. Ten se zachoval dodnes a stal se i pro skautské historiky ryzím pramenem informací o prvorepublikové podobě junáctví v tomto regionu.

V již neklidném roce 1938 se Klimešova rodina z Opavy odstěhovala a Mirek absolvovalo studiaq na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a abiturientský kurz při obchodní akademii v Olomouci. To už se však nad Evropou zatahovala válečná mračna. Postihla i Miroslava Klimeše, který byl v roce 1942 totálně nasazen a v Německu musel pracovat pro ocelářskou a zbrojní formu Krupp.

Nedlouho před koncem války unikl dalšímu pracovnímu přesunu do Polska a i se svou budoucí ženou Ritou se v ilegalitě ukrýval opět na několika místech v okleštěné vlasti.

Po osvobození pracoval nejdříve v nemocenské pojišťovně, ale nakonec po léta zúročoval své jazykové znalosti svých jazykových znalostí jako průvodce v Čedoku. V cestovní kanceláři působil až do odchodu do důchodu.

Ke skautingu se vrátil opět na sklonku 60. let, i díky své druhé manželce Miladě, která byla v Opavě v Junáku významnou činovnicí dívčího kmene.

I když bratru Baghýrovi už v posledních letech nesloužily nohy dnes tak jak za mlada a skautských akcí se zúčastňoval méně než dříve, až do svého skonu se živě zajímal o dění ve skautingu a održoval kontakt i se svým oldskautským kluibem. Nejraději však sbyl obklopen mládeží. Žáci opavských škol i skauti by mohli potvrdit, jakým byl skvělým vypravěčem svých vzpomínek.

Jednu z nich dával k dobru při setkáních s mládeží obzvlášť rád: „Jednou jsem jako skaut pomáhal v parku nedaleko opavského Východního nádraží při dobročinné sbírce pro Červený kříž. A právě tehdy přijela do Opavy dcera prezidenta T. G. Masaryka a předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masaryková. U stolku u vchodu do parku jsem stál vedle výběrčího příspěvků a paní Alici zřejmě potěšilo, že do práce pro dobrou věc se zapojuje i mládež. Tak mě pohladila po hlavičce a řekla: No, ty jsi hodný chlapec, hodný skautík, že pomáháš Červenému kříži. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Ale kdo by na takovou pochvalu zapomněl?“ dodal Miroslav Klimeš vždy se šibalským úsměvem na rtech…

Bratře Baghýro, nezapomeneme!

(Zpracováno s využitím článku v časopiseckém speciálu KD Oldskauting 2021).

1. Vzdor vysokému věku se Miroslav Klimeš čile zajímal o dění ve světě i skauting; 2. Přibližně v době pořízení této nejstarší podobenky začal Mirek Klimeš cvičit v opavském Sokole. Zanedlouho však chlapce zlákal skauting a posléze získal přezdávku Baghýra; 3. Vojenská uniforma slušela Miroslavu Klimešovi stejně jako skautský stejnokroj; 4. Na konci 60. let br. Baghýra společně s manželkou Milandou nechyběli v řadách těch, kteří na Opavsku znovu rozdmýchávali plamínek z udusaného ohniště skautingu. K tradičním akcím patřil i v době druhé obnovy činnosti Junáka výstup k mohyle Ivančena v Beskydech; 5. – 7. Ani z odřených desek, ani ze žloutnoucích stránek skautského deníku Miroslava Klimeše nevyprchalo ze skautského deníku Mirka Klimeše kouzlo skautování za první republiky.

Foto: archiv Miroslava Klimeše a Paměť národa

Na nově odhalenou pamětní desku malíře Bohumila Konečného – Bimby přispěli také oldskauti

Autor: Slavomil Janov | Přidáno dne 4.10.2021(Editovat)

Vedle Zdeňka Buriana, Jana Fischera a Marko Čermáka patří k nejvýznamnějším ilustrátorům literární tvorby Jaroslava Foglara také malíř Bohumil Konečný (1918 – 1990).

Plzeňský rodák a výjimečný, byť dlouho nedoceňovaný umělec je známý i pod přezdívkou Bimba. Tu dostal v útlém dětství od svého otce, protože s dlouhými kadeřemi vypadal jak dívenka.

Bimba proslul ilustracemi řady dobrodružných příběhů pro mládež i dospělé čtenáře. Mezi romány či povídkami, které dotvořil svými kresbami, vynikají i svazky se skautskou tematikou. Konečný však byl také ojedinělým výtvarníkem reklamních plakátů, autorem oblíbených časopiseckých komiksů a řady různorodých kreseb, včetně skvělých figurálních kompozic krásných žen.

Bimbova spolupráce s Jaroslavem Foglarem začala na sklonku 30. let díky kresbám pro prvorepublikový časopis Mladý hlasatel. Na tyto práce navázaly ilustrace pro román Přístav volá, který po melantrišském premiérovém vydání vyšel opět v roce 1942 v nakladatelství Jan Kobes.

Není bez zajímavosti, že plzeňské sídlo Kobesova knižního podniku bylo jen několik bloků od rodného domu Bohumila Konečného ve Skrétově ulici, poblíž nádraží Jižní předměstí.

Po skončení války byla nit spolupráce malíře s proslulým autorem chlapeckých románů a seriálů opět navázána v redakci nového týdeníku pro mládež Vpřed. S výjimečným ohlasem se u čtenářů setkala už první Bimbova kresba s Rychlými šípy ve věži kostela sv. Jakuba, která vyšla v roce 1946 na obálce 18. čísla prvního ročníku Vpředu.

Výrazná stopa Konečného ilustrací se pak prolíná i celistvou řadou foglarovek, které na přelomu 60. a 70. let minulého století vycházely v nakladatelství Olympia. Je zajímavé, že v případě většiny těchto kreseb (výrazně například v příbězích ze skautského prostředí Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje) šlo o Bimbovu tvůrčí spolupráci s dalším skvělým ilustrátorem Gustavem Krumem: Postavy a dějové kompozice kreslil Konečný, pozadí v podobě přírodních zákoutí či městských kulis bylo zase Krumovým dílem.

Na počátku 70. let potkaly Bohumila Konečného velké osobní i profesní problémy: Stalo se tak v důsledku zcizení kreseb z umělcova archivu jeho dřívějším rodinným přítelem, emigrantem Petrem Sadeckým. Vesměs kresby a skici s dobrodružnou tematikou byly poté Sadeckým na Západě zneužity jako předloha pro fiktivní sci-fi komiks Octobriana, vytvořený – podle mystifikačního tvrzení – údajně undergroundovými umělci v bývalém Sovětském svazu. Komunistickou vládnoucí mocí v Československu byl Bohumil Konečný označen nálepkou „nežádoucího umělce“ a měl značně omezené možnostmi další tvorby.

Změna společenských poměrů a satisfakce přišly pro Bohumila Konečného až příliš pozdě: Umělec Nedlouho po „sametové revoluci“ umělec v lednu 1990 v Kožlanech u Plzně zemřel.

Život a tvorbu Bohumila Konečného připomíná nově pamětní deska, která byla odhalena 1. října 2021 na průčelí Bimbova rodného domu ve Skrétově ulici 47 v Plzni.

Druhý den byla poblíž soutoku řek Berounka a Střela na severním Plzeňsku otevřena naučná stezka Krajem Bohumila Konečného. Okruh vede od kempu Kobylka přes Liblín k Piplově mlýnu, v němž Bimba pobýval na letním bytě, a kde se zrodila i zmíněná legendární kresba Rychlých šípů ve Stínadlech.

Iniciátorem obou aktivit, díky nimž má veřejnost nyní další příležitost se blíže seznámit s dílem výjimečného umělce, byl Jan Hosnedl – Housenka z Plzně. Na vytvoření desky přispěli finanční částkou i oldskauti z Plzně, Prahy a dalších míst.

K odhalení pamětní desky a otevření naučné stezky byl vydán také suvenýr pro sběratele – výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného. Populární dřevěná vypalovaná placka, která na lícní straně zobrazuje Bimbův portrét z pamětní desky a na rubu přibližuje lokalitu naučné stezky, vznikla rovněž jako aktivita členů Kmene dospělých. Proto suvenýr doplňuje na obou stranách drobná grafika symbolu Mezinárodního společenství skautů a skautek (ISGF).

Podrobné informace o obou počinech, které připomínají odkaz Bohumila Konečného (včetně rozsáhlých fotoreportáží z akcí) jsou zveřejněny na internetových stránkách na www.bimba.cz.

1. Pamětní deska na rodném domě Bohumila Konečného; 2. O vytvoření a instalaci desky se přičinil velký propagátor Bimbova díla, plzeňský skaut Jan Hosnedl – Housenka; 3. K slavnostní atmosféře ve Skrétově ulici přispěl také pěvecký sbor plzeňského Gymnázia F. Křižíka. V doprovodu kytary a harfy (!) zazněla mj. píseň Wabiho Ryvoly Rychlé šípy; 4. Odhalení desky se chopili primátor Plzně Martin Baxa a vnučka Bohumila Konečného, výtvarnice Alice Danielovská; 5. Trasa naučné stezky u soutoku Berounky a Střely; 6. – 7: Na čtyřech zastaveních trasy jsou umístěny informační tabule o malířově životě a tvorbě; 8. Piplův mlýn včera a dnes – zde se zrodila kresba z památné obálky časopisu Vpřed; 9. – 11. Bimbovo malířské mistrovství je patrné i z kreseb, které zdobí obálky a bohatě ilustrované stránky Foglarových skautských románů Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje; 12. Výroční turistická známka Krajem Bohumila Konečného.

Foto: www.bimba.cz, reprofoto YouTube a archiv