Sbohem, Janko… Za první a čestnou náčelní Kmene dospělých Janou Pfeifferovou

foto-1Když jsem se letos 2. března vypravil na pražské Vinohrady s kyticí a přáním ke krásným devadesátým narozeninám první a posléze čestné náčelní Kmene dospělých skautů a skautek Junáka, netušili jsem, že se sestrou Janou Pfeifferovou vidím naposledy…

Předjarní návštěva v Jančině bytě byla poměrně krátká: Epidemie koronaviru ani takovým slavnostním setkáním nepřála.

Blahopřání tak vlastně proběhlo “mezi dveřmi” Jančina bytu (na dolním snímku vpravo). Oslavenkyně se s přáteli právě chystala odjet na chatu mimo hlavní město, kde přece jen riziko nebezpečné nákazy bylo o něco menší. A tak i při gratulaci jménem celého Kmene dospělých měla jubilantka i já na tvářích roušku. O to jiskrnější byly vzájemné pohledy očí, o to srdečnější byl stisk levice.

To, co Jana Pfeifferová udělala pro rozvoj českého oldskautingu po třetí obnově Junáka v roce 1989, je podrobně popsáno v článku k jejím kulatým narozeninám. Na webu Kmenu dospělých si je možno vše přečíst zde.

Připomeňme proto jen, že v květnu 1990, kdy byl na IV. sněmu Junáka v Kulturním domě železničářů v Praze na Vinohradech ustaven samostatný Kmen dospělých, byla sestra Janka zvolena první náčelní KD. Podstatnou měrou se pak podílela na formování kmenového společenství. Aktivní byla také v kontaktech se zahraničím. V úzké pracovním týmu s Janou Skácelovou – Pam a Vladimírem Kopřivou – Vlkem konala kroky pro začlenění českých oldskautů do mezinárodního společenství. Toto úsilí vyvrcholilo na podzim 1991, kdy byla Československo (tehdy ještě prezentované společnou organizací českých a slovenských oldskautů) přijato do světové organizace IFOFSAG, od roku 1996 s novým názvem International Scout and Guide Fellowship (ISGF).

Za práci v Kmeni dospělých a rozvoj oldskautigu vůbec byla Janka Pfeifferová jmenována čestnou náčelní Kmene dospělých. V roce 2003 jí bylo také uděleno nejvyšší české vyznamenání skautingu dospělých – Řád Zlaté syrinx.

Vše, co bylo stručně napsáno v předchozích řádcích, se bohužel ode dneška, 16. srpna 2021, týká vzácného člověka, se kterým se na pozemské pouti nemůže už nikdo setkat. Právě dnes sestra Janka, a významná osobnost českého skautingu, vykročila k věčnému skautskému ohni.

Sbohem, Janko! Sbohem sestro náčelní! Bylo nám všem, kteří jsme Tě znali, velkou ctí se s Tebou setkávat.

Čest památce Jany Pfeifferové!

Poslední rozloučení s čestnou náčelní Kmene dospělých skautů a skautek Junáka proběhne ve čtvrtek 2. září 2021 v 16 hodin v kostele sv. Jiljí v Jilské ulici v Praze 1.

kondolence_pfeifferova

foto-2foto-3

Vzpomínky na Zdeňka Šlejtra, pamětníka poválečného skautingu v Kutné Hoře

foto-1V úterý 17. listopadu 2020 zemřel ve věku 89 let Zdeněk Šlejtr, pamětník historie poválečného skautingu v Kutné Hoře.

Bratr Štejtr, mezi skauty známý pod přezdívkou Valda, byl od svého vstupu do Junáka v roce 1945 celoživotně oddaný skautským ideálům. Ty jej přiměly i k neskrývanému nesouhlasu s vývojem v Československu po roce 1948. Za své postoje a „reakční činnost“ byl v 50. letech soudně trestán a uvězněn.

Skautingu zůstal věrný i ve zralém věku, kdy se po roce 1989 zapojil do práce oldskautského klubu v kutnohorském středisku Přístav Dobré naděje. Podílel se zde také na vytvoření klubového znaku.

„Už krátce po vstupu do Junáka byl Zdeněk v oddíle kutnohorských skautů pověřen vedením družiny vlčat,“ vzpomíná na Valdovy skautské začátky členka klubu OS Eva Zahradníčková. „Není bez zajímavosti, že v témže chlapeckém oddíle vedli další dvě družiny pozdější populární herec Rudolf Jelínek a vysoký armádní důstojník Vojenské akademie Václav Novák. Skautské klubovny byly tehdy u dvou rybníčků v Milerce, kde dnes stojí plavecký bazén a zimní stadion.“

S dalšími vzpomínkami na Zdeňka Šlejtra se podělil vedoucí klubu oldskautů ze Světlé nad Sázavou Josef Kopecký – Bill. „Počátkem 90. let jsme ve Světlé založili tradici každoročního putování do kolébky českého skautingu – Orlovská šlápota. Díky Valdově zápalu pro myšlenku vzpomínkového pochodu se akce stala vlastní i skautům z Kutné Hory. On sám aktivně pomáhal s organizací mnoha ročníků a dokonce napsal i text hymny této akce s názvem Skautské Orlovy.““

V roce 1994 se Valda s dalšími českými skauty vydal jako návštěvník také do Nizozemska, kde v Drontenu proběhlo Evropské skautské jamboree. „Chtěli jsme poznat, jak se skautuje v zahraničí, a toto byla vítaná příležitost,“ vzpomíná na společnou cestu opět Josef Kopecký.

„Odjížděli jsme z Děčína a chvíle do odjezdu vlaku jsme si s Valdou chtěli zkrátit procházkou v parku před nádražím. Všimla si nás ale skupina výrostků, kteří trousili posměšky na naše skautské kroje. Dokonce se proti nám postavili do bojového postoje. Valda měl na hlavě nasazený skautský klobouk, přikročil k nejbližšímu z posměváčků, rázně jej uchopil za flígr a řekl: ´Víš, co to je? – a ukázal na klobouk. Tak, abys věděl, takové nosí příslušníci Kanadské jízdní policie! A se spratky, jako jsi ty, se vypořádáme v cuku-letu!´ Parta výrostků ustrnula a rychle se nám klidila z cesty,“ dodává Bill s úsměvem vzpomínku na závěr.

Stejně aktivně, jak Valda skautoval, se zapojoval i do společenského života ve městě a práce pobočky Konfederace politických vězňů. Z jeho iniciativy byl v Kutné Hoře postaven pomník popravené demokratické političky a vlastenky Milady Horákové. Pomník byl odhalen v roce 2004 poblíž centra města, v parčíku, který byl při této příležitosti pojmenován – rovněž z Valdova podnětu – Sady JUDr. Milady Horákové.

Zdeněk Štejtr měl zásluhu také na zřízení pomníku na hrobu kutnohorského rodáka kpt. Emanuela Viktora Vosky, aktivního účastníka první a druhé odboje. Jako zpravodajský důstojník se Voska po válce stal předmětem zájmu Státní bezpečnosti, byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu v roce 1954 odsouzen na deset let vězení. Se silně podlomeným zdravím byl sice v roce 1960 podmínečně propuštěn, ale záhy na to zemřel. Je pohřben ve svém rodišti v Kutné Hoře. Jeho jméno nese také jedna z kutnohorských ulic, o což se také velkou měrou přičinil Zdeněk Šlejtr.

Z dalších aktivit skauta Zdeňka Šlejtra – Valdy ve prospěch města a společnosti je dobré ještě připomenou jeho publicistickou činnost, kterou přetavil do brožurky Kutná Hora a české státnost.

1. Smuteční oznámení Zdeňka Šlejtra. 2. Valda s lišáckým úsměvem – takto na něho budou vzpomínat oldskauti z Kutné Hory i další přátelé. 3. Na každé oldskautské schůzce Valda vždy překvapil nějakou zajímavou historkou či archiválií. 4. Kutnohorské reminiscence jsou tradiční akcí klubu OS, na níž se setkávají současní a bývalí členové i skauti z dalších měst. Součástí setkání bývá i finanční sbírka na dobročinné účely. 5. Při vánočním setkání OS nechybí nikdy zpěv: na archivním snímku hraje na kytaru nestor kolínského skautingu Jaromír Kupr – Anděl a zpívají Valda a vedoucí kutnohorského klubu Jana Chvojková. 6. Také s generací mladších skautů si měl Zdeněk Šlejtr vždy co říci; 7. Kousek “narozeninového dortu” při příležitosti oslav století českého skautingu v roce 2011 v Kutné Hoře v parku pod Vlašským dvorem si Valda dopřál s chutí. 8. Svou činorodost potvrdil Zdeněk Štejtr i autorstvím brožury Kutná Hora a česká státnost.

Foto: Ladislava Marek a archiv

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6

foto-7
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
foto-8
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

foto-9

 

Zemřela Jana Pražáková, první místonáčelní po ustavení Kmene dospělých

foto-1V úterý 17. listopadu 2020 zemřela ve věku 91 let Jana Pražáková, první zvolená místonáčelní Kmene dospělých po jeho ustavení v roce 1990.

Sestra Jana, mezi skauty oslovována skautskou přezdívkou Nibowaka, zanechala svojí prací v Kmeni dospělých trvalou stopu v českém oldskautingu. Jako místonáčelní na počátku 90. let minulého století přispěla velkou měrou k formování kmenového společenství. I její zásluhou je dnes Kmen dospělých početnou a činorodou součástí Junáka se svébytnou činností.

I po odchodu z aktivní činovnické služby byla Nibowaka zanícenou členkou a vůdkyní 24. klubu OS v pražském středisku Sever. Do svých posledních dnů se živě zajímala o dění v samotném Kmeni dospělých, i celém skautském hnutí.

Za práci v oldskautingu bylo sestře Nibowace v roce 2012 uděleno nejvyšší vyznamenání Kmene dospělých – Řád Zlaté syrinx. Až do svého skonu pak byla váženou členkou Sboru nositelů tohoto ocenění.

Poslední rozloučení se sestrou Janou – Nibowakou proběhne 26. listopadu ve 14 hodin v malé obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.

1. I ve vysokém věku vyzařovala z pohledu Jany Pražákové silná energie a síla osobnosti. Snímek byl pořízen při návštěvě místonáčelní Kmene dospělých Ladislavy Marešové – Želvy u sestry Nibowaky na podzim 2019; 2. Věrna své indiánské přezdívce Nibowaka („Nibo“ – lesní a „Waka“ – nejvyšší moudrost, bůh lesní moudrosti) se sestra Jana věnovala přírodním rituálům a cvičením; 3. Nibowaka na archivním snímku z oldskautské přednáškové besídky.

Foto: Ladislava Marešová a archiv

foto-2foto-3foto-4foto-5

Čeští oldskauti se loučí s Ivo Slavíčkem – Thorem, bývalým náčelníkem Kmene dospělých

foto-1V neděli 15. listopadu 2020 zemřel bývalý náčelník Kmene dospělých Ing. arch Ivo Slavíček – Thor. V čele kmenového náčelnictva stál po tři volební období 1995 – 2004. Kromě práce v Kmeni dospělých byl aktivním činovníkem i v mezinárodním společenství ISGF.

Bratr Thor byl členem širšího náčelnictva kmene oldskautů Junáka už od jeho ustavení v roce 1990. Na 1. sněmu KD v roce 1992 v Praze byl zvolen místonáčelníkem. Na kmenovém sněmu 1995 v Havlíčkově Brodě se stal náčelníkem a tuto pozici předal svému nástupci Vladimíru Köhlerovi – Mikovi až bezmála po desetiletí vrcholné činovnické služby v roce 2004.

Na pozici náčelníka KD byl respektovaným lídrem hnutí. Práci v náčelnictvu věnoval mimořádné úsilí. V čele vrcholného orgánu byl precizním organizátorem, díky němuž dosáhla práce NKD vysoké úrovně s důsledným řádem při jednáních i formulování výstupů ze zasedání.

Své aktivity v Kmeni dospělých zaměřil Ivo Slavíček také na rozvoj Lesní školy OS. Značnou měrou přispěl k zformování jejího metodického rámce.

Díky svým jazykovým znalostem se uplatnil i ve výboru Středoevropského subregionu ISGF. Se schopností plynule komunikovat v němčině, která je jednacím jazykem v oblasti Střední Evropa, spoluinicioval pořádání několik seminářů v České republice i dalších akcí se širokým mezinárodním dosahem. Byl také členem týmu, který zpracoval českou verzi textu hymny ISGF.

I po odchodu do „činovnického důchodu“ byl mezi dospělými skauty nadále vyhledávaným společníkem. Při prvních ročnících Národního oldskautského jamboree poutavě vyprávěl o historii oldskautingu u nás. Výraznou osobností s přirozenou autoritou však byl i ve svém domácím prostředí v klubu OS v Karlových Varech, stejně jako v místním Rotary klubu.

Práce Ivo Slavíčka – Thora ve prospěch českého oldskautingu byla oceněna udělením nejvyššího vyznamenání Kmene dospělých – Řádu Zlaté Syrinx. Členem Sboru nositelů ŘZSx se stal v roce 2002.

Ivo Slavíček – Thor odešel k věčnému táborovému ohni ve věku 91 let. Poslední rozloučení se zesnulým proběhne v úzkém rodinném kruhu.

1. Ivo Slavíček byl náčelníkem Kmene dospělých po tři volební období 1995 – 2004; 2. – 5. Jako „řadový“ člen si Thor dokázal užívat i romantické kouzlo oldskautského táboření u Pařezské Lhoty v Prachovských skalách; 6. Na snímku v tričku se znakem Lesní školy OS sice Thor mhouří oči, na vzdělávání v Kmeni dospělých však vždy kladl velký důraz; 7. Na podzim 2019 přijeli za emeritním náčelníkem s přáním k devadesátinám současní členové NKD Hana Kaprálková a Slavomil Janov – Nashville.

Foto: Vladimír Köhler, Jaroslav Chládek, K

větoslava Slavíčková a archiv

foto-2

foto-3

foto-4

foto-5

foto-6foto-7

 

Zapad´den… Zemřel Václav Nosek – Windy

foto-1Pro mnohé hodně nečekaně, ve věku 76 let, zemřel v sobotu 10. srpna 2019, významný skautský historik, čelní představitel skautského sběratelství a aktivní publicista Václav Nosek – Windy.

S Václavem Noskem byla po třetí obnově skautingu v roce 1989 významně spjata široká oblast skautské historie, sběratelství, vzdělávání a také činnosti v redakcích časopisů Junáka. V uplynulých třiceti letech patřil bezesporu k nejfundovanějším znalcům českých skautských dějin. Své badatelské výsledky a vědomosti přetavil do řady publicistických materiálů a zejména pak spoluautorství reprezentační publikace Skautské století.

V oblasti historie působil i jako přednášející a instruktor vzdělávacích akcí. Pro mnohé nezáživnou historii dokázal přednášet s hlubokou znalostí souvislostí i vtipem. „I když je to už řada let, vybavuji si stále zřetelně, jak jsme se společně se skupinou sester z vůdcovského kurzu brouzdali po pražském Vyšehradě a Windy vyprávěl o historii skautingu. Povídal tak poutavě, sestry to bavilo, a protože své vyprávění prokládal vtipnými historkami, tak jsme si vyřčené všechny také zapamatovaly,“ zavzpomínala při zprávě o Windyho úmrtí jedna ze skautských vůdkyň, jimž jeho vyprávění o historii natrvalo utkvěly v paměti.

Mezi skautskými sběrateli byl uznávaným odborníkem v řadu oborů, měl mimořádný přehled o nejrozsáhlejší oblasti skautské filatelie, ale také literatury. Sám však sbíral ale prakticky vše, co se skautingu týkalo. Také na tomto poli po více než tři desetiletí zúročil svoji erudici v bohatém a poutavém obsahu sběratelského bulletinu ZIPSS (Zprávy a informace pro skautské sběratele), jehož byl šéfredaktorem. Po deset let stál také v čele Klubu skautských sběratelů Junáka (KSSJ) a byl rovněž jedním z průkopníků Českého skautského muzea.

Samostatnou, ovšem se skautingem bytostně propojenou oblastí Windyho činnosti, byl rozvoj odkazu spisovatele Jaroslava Foglara. Ke všem svazkům edice autorova souborného díla, které od 90. let vycházely v nakladatelství Olympia, napsal obsažné doslovy, často s podrobným přehledem všech vydání knih, povídek či kreslených seriálů. Toto vše pak přehledně shrnul do vlastního autorského knižního sborníku o Foglarově literárním díle s názvem Jestřábí perutě.

Aktivně se podílel také na skautské výstavní činnosti. Měl lví podíl na výstavách k jubileím Pošty českých skautů v Poštovním muzeu i výstavě ke století Jaroslava Foglara v Muzeu hlavního města Prahy. Na stejném místě výrazně pomohl i s přípravou jubilejní výstavy k 100. výročí českého skautingu Trochu lepší svět. Bez Windyho aktivní účasti i spoluorganizátorského podílu si nebylo možno představit ani mnohé akce, z nichž vzpomeňme třeba Zimní skautský přechod Brd.

Rozsáhlé skautské aktivity Václava Noska se promítly také do činnosti v Kmeni dospělých. Byl tahounem mezi oldskauty v mateřském pražském střediska Athabaska i v okrese Praha 9, ačkoliv v posledních dvou desetiletích už žil v Neratovicích. Windy se pravidelně zúčastňoval také Národních oldskautských jamboree v Miletíne, kde pravidelně připravil tematickou výstavní expozicí. Nepřehlédnutelným byl také při slavnostním defilé na náměstí, kde se mezi vlajkonoše řadil s historickou skautskou vlajkou z doby vzniku republiky.

Poslední rozloučení s Václavem „Windy“ Noskem se uskuteční v pátek 16. srpna ve 12 hodin ve Smuteční síni v Neratovicích-Lobkovicích.

windy_smutecni_oznameni

Foto: KSSJ/Miroslav Hopfinger, Slavomil Janov, Michael Kučera, Martin Krček a  Vladimír Köhler

foto-2foto-3foto-4

Zapad´den… Zemřel Zdeněk Maxmilián – Gandy

foto-1V tichosti, ve věku nedožitých devadesáti let, odešel 24. července 2019 k věčnému skautskému ohni dlouholetý člen Náčelnictva Kmene dospělých Junáka Zdeněk Maxmilián – Gandy, aktivní oldskaut z Rudné u Prahy.

Podstatnou část svého dospělého života věnoval práci s mládeží nejen ve skautingu, ale také jako pedagog. Na učitelském postu vystřídal několik škol po republice, nakonec jej však cesty zavály tam, kam tíhlo jeho srdce, a kde měl rodinu – do středních Čech v okrese Praha-západ.

Bratr Gandy měl vždy blízko k přírodě, hlavně sportům a aktivitám u vody – a také proto se stal vodním skautem.Ve skautském středisku v Rudné patřil k oldskautům, kteří byli vždy ochotni podat pomocnou ruku vůdcům oddílů, nebo v zázemí ve prospěch chodu střediska.

Po dlouhou dobu byl krajským zpravodajem pro západní část Středočeského kraje. Jako “krajánek” zastupoval Kmen dospělých po řadu let také v krajské radě Junáka. Aktivně se zúčastňoval mnoha kmenových akcí, jak dokazuje i snímek z Národního oldskautského jamboree 2016 v Miletíne – br. Gandy sedí u táborového ohně třetí zleva (se zkříženýma rukama).

Poslední rozloučení se zesnulým se uskutečnilo 31. července v krematoriu v Praze-Motole za účasti členů rodiny, přátel i početné skupiny skautů z Rudné. Památku dlouholetého člena NKD přišli uctít i zástupci současného vedení Kmene dospělých.

Foto: Slavomil Janov

gandy_smutecni_oznameni

foto-2

 

Zemřel br. Petr Hájek – Balú

Milé sestry, milí bratři,

s hlubokým žalem v srdcích Vám oznamujeme, že nás ve čtvrtek 27. 12. 2018 ve věku 74 let opustil bratr Petr František Hájek – Balú. Rozloučení proběhne v kostele svatého Jakuba Většího v Chotěboři v pátek 4. ledna 2019 v 10.30 hodin.

Moudrý průvodce po skautských cestách, velký znalec přírody i lidských duší a podmanivý vypravěč nadále zůstává v našich srdcích. Kromě krásných vzpomínek nám zanechal i nepřebernou studnici inspirace a zamyšlení, jež vepsal do svých knih.

„Nám nezbývá než se rozloučit. Krásou loučení je naděje na budoucí setkání. Přeji Vám, abyste na svých cestách a cestičkách co nejčastěji potkávali dobré lidi, abyste se sami stávali dobrými a lepšími a sami tak obohacovali o podobná setkání své kolemjdoucí.“
(Balú: Od stromu mládí k dospělosti)

Prosíme i Vás, abyste v tiché vzpomínce bratru Balúovi vyjádřili své díky a vzpomněli na něho v modlitbě.

Milý bratře Balú, děkujeme za upřímné přátelství!

S hlubokou vděčností, Radek Konečný – Pade, Petr Beránek – Vlk a Martin Pavliš – Krokodýl

Smuteční oznámení

Foto ELŠ/archiv

foto-1