Po tři desetiletí, prakticky od založení Kmene dospělých v roce 1990, byl velmi výraznou postavou oldskautského společenství u nás. O to více všechny, kteří jej znali, rozesmutněla zpráva, že Čestmír Janata – bratr Dafne z Lovosic, vůdce oldskautského klubu Terezín a dlouholetý čelní představitel skautského Kraje Přemysla Oráče, zemřel 22. února 2024 ve věku nedožitých 91 let.
Až do zralého a vysokého věku byl společně s manželkou Květou – sestrou Mogájou, se kterou tvořili výjimečný skautský pár, účastníkem většiny významných kmenových akcí – letními tábory v Pařezské Lhotě počínaje přes Národní oldskautská jamboree a řadu ročníků česko-slovensko-polského Trojsetkání až po zahraniční zájezdy.
Po dlouhou dobu byl také tahounem klubové činnosti a jako obětavý činovník až do posledních okamžiků pracoval po boku krajského legáta KD Ústeckého kraje.
Na většině akcí bratr Dafne nechyběl se svým fotoaparátem či filmovou kamerou. Drahnou dobu byl dvorním kmenovým fotografem a filmařem. Jeho momentky a dokumenty dnes tvoří velkou část archivu Kmene dospělých a zaručují, že odkaz současné oldskautské činnosti zůstane zachován i pro další skautské generace.
Čestmír Janata – Dafne zanechal díky své aktivní práci v KD výraznou stopu v klubové i regionální skautské historii. A mezi osobnostmi Kmene dospělých mu patří čestné místo i za velký díl práce, kterou odvedl na půdě náčelnictva KD.
Vloni na jaře, kdy Čestmír Janata oslavil devadesátiny, mu zástupci NKD přijeli v narozeninový den gratulovat přímo do Lovosic. Krátce na to bratru Dafnemu stisklo levici celé kmenové náčelnictvo, které jej uvítalo na svém zasedání v Praze. U všech těchto setkání nechyběli ani Dafneho následovníci z řad skautských fotografů, kteří tak milé a srdečné chvíle s jubilantem zaznamenali. Jejich momentky nám budou bratra, který už sedí u věčného táborového ohně, připomínat živě i v budoucnosti:
Ve věku 94 let zemřel 31. března 2023 bývalý náčelník Kmene dospělých z let 1992–1995 Vladimír Kopřiva.
Bratr Kopřiva, známý pod skautskou přezdívkou Vlk, se narodil v roce 1929 na Slovensku. Brzy se s rodinou přestěhoval do Prahy, kde začal chodit do Sokola.
Během války se díky kamarádovi dostal do party, která se po roce 1945 stala skautským oddílem.
V roce 1948 se seznámil s filozofem Pavlem Křivským a připojil se k jeho společenství Kruh. V tomto specifickém neformálním skautském seskupení setrval až do Křivského zatčení a uvěznění v roce 1952. Státní bezpečnost se ovšem začala zajímat i o další členy společenství “Kružanů”. Její pozornost se tak upřela i na Vladimíra Kopřivu. Pod jejím dohledem provázeným častými výslechy byl bratr Vlk po řadu let.
Společenství Kruh se ani vzdor nepřízni režimu zcela nerozešlo. Jednotliví členové udržovali vzájemné styky a přátelství i po mnoho let, často celoživotně. Dobu perzekuce dokázal Vladimír Kopřiva překonat i jako student, absolvoval vysokou školu a získat titul inženýra.
Ještě v 50. letech založil s kamarádem turistický oddíl u gymnázia v Praze 6. Jeho činnost se ale v mnohém opírala o skautskou východu. Během Pražského jara se bratr Vlk podílel na obnově Junáka a stal se členem jeho obvodní rady. Po roce 1989 stál u obnovy skautingu znovu. V 90. letech zakládal kurzy FONS, kterých se účastnil po deset let.
V roce 1992 byl na sněmu Kmene dospělých v Praze zvolen náčelníkem Kmene dospělých a v nejvyšší oldskautské činovnické pozici vystřídal první náčelní KD Janu Pfeifferovou. V dalším období působil aktivně v pražském oldskautingu a byl okresním zpravodajem KD Prahy 3. Za aktivní práci ve prospěch rozvoje skautingu dospělých byl v roce 2010 oceněn nejvyšším kmenovým vyznamenáním – Řádem Zlaté syrinx.
V úterý 17. listopadu 2020 zemřel ve věku 89 let Zdeněk Šlejtr, pamětník historie poválečného skautingu v Kutné Hoře.
Bratr Štejtr, mezi skauty známý pod přezdívkou Valda, byl od svého vstupu do Junáka v roce 1945 celoživotně oddaný skautským ideálům. Ty jej přiměly i k neskrývanému nesouhlasu s vývojem v Československu po roce 1948. Za své postoje a „reakční činnost“ byl v 50. letech soudně trestán a uvězněn.
Skautingu zůstal věrný i ve zralém věku, kdy se po roce 1989 zapojil do práce oldskautského klubu v kutnohorském středisku Přístav Dobré naděje. Podílel se zde také na vytvoření klubového znaku.
„Už krátce po vstupu do Junáka byl Zdeněk v oddíle kutnohorských skautů pověřen vedením družiny vlčat,“ vzpomíná na Valdovy skautské začátky členka klubu OS Eva Zahradníčková. „Není bez zajímavosti, že v témže chlapeckém oddíle vedli další dvě družiny pozdější populární herec Rudolf Jelínek a vysoký armádní důstojník Vojenské akademie Václav Novák. Skautské klubovny byly tehdy u dvou rybníčků v Milerce, kde dnes stojí plavecký bazén a zimní stadion.“
S dalšími vzpomínkami na Zdeňka Šlejtra se podělil vedoucí klubu oldskautů ze Světlé nad Sázavou Josef Kopecký – Bill. „Počátkem 90. let jsme ve Světlé založili tradici každoročního putování do kolébky českého skautingu – Orlovská šlápota. Díky Valdově zápalu pro myšlenku vzpomínkového pochodu se akce stala vlastní i skautům z Kutné Hory. On sám aktivně pomáhal s organizací mnoha ročníků a dokonce napsal i text hymny této akce s názvem Skautské Orlovy.““
V roce 1994 se Valda s dalšími českými skauty vydal jako návštěvník také do Nizozemska, kde v Drontenu proběhlo Evropské skautské jamboree. „Chtěli jsme poznat, jak se skautuje v zahraničí, a toto byla vítaná příležitost,“ vzpomíná na společnou cestu opět Josef Kopecký.
„Odjížděli jsme z Děčína a chvíle do odjezdu vlaku jsme si s Valdou chtěli zkrátit procházkou v parku před nádražím. Všimla si nás ale skupina výrostků, kteří trousili posměšky na naše skautské kroje. Dokonce se proti nám postavili do bojového postoje. Valda měl na hlavě nasazený skautský klobouk, přikročil k nejbližšímu z posměváčků, rázně jej uchopil za flígr a řekl: ´Víš, co to je? – a ukázal na klobouk. Tak, abys věděl, takové nosí příslušníci Kanadské jízdní policie! A se spratky, jako jsi ty, se vypořádáme v cuku-letu!´ Parta výrostků ustrnula a rychle se nám klidila z cesty,“ dodává Bill s úsměvem vzpomínku na závěr.
Stejně aktivně, jak Valda skautoval, se zapojoval i do společenského života ve městě a práce pobočky Konfederace politických vězňů. Z jeho iniciativy byl v Kutné Hoře postaven pomník popravené demokratické političky a vlastenky Milady Horákové. Pomník byl odhalen v roce 2004 poblíž centra města, v parčíku, který byl při této příležitosti pojmenován – rovněž z Valdova podnětu – Sady JUDr. Milady Horákové.
Zdeněk Štejtr měl zásluhu také na zřízení pomníku na hrobu kutnohorského rodáka kpt. Emanuela Viktora Vosky, aktivního účastníka první a druhé odboje. Jako zpravodajský důstojník se Voska po válce stal předmětem zájmu Státní bezpečnosti, byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu v roce 1954 odsouzen na deset let vězení. Se silně podlomeným zdravím byl sice v roce 1960 podmínečně propuštěn, ale záhy na to zemřel. Je pohřben ve svém rodišti v Kutné Hoře. Jeho jméno nese také jedna z kutnohorských ulic, o což se také velkou měrou přičinil Zdeněk Šlejtr.
Z dalších aktivit skauta Zdeňka Šlejtra – Valdy ve prospěch města a společnosti je dobré ještě připomenou jeho publicistickou činnost, kterou přetavil do brožurky Kutná Hora a české státnost.
1. Smuteční oznámení Zdeňka Šlejtra. 2. Valda s lišáckým úsměvem – takto na něho budou vzpomínat oldskauti z Kutné Hory i další přátelé. 3. Na každé oldskautské schůzce Valda vždy překvapil nějakou zajímavou historkou či archiválií. 4. Kutnohorské reminiscence jsou tradiční akcí klubu OS, na níž se setkávají současní a bývalí členové i skauti z dalších měst. Součástí setkání bývá i finanční sbírka na dobročinné účely. 5. Při vánočním setkání OS nechybí nikdy zpěv: na archivním snímku hraje na kytaru nestor kolínského skautingu Jaromír Kupr – Anděl a zpívají Valda a vedoucí kutnohorského klubu Jana Chvojková. 6. Také s generací mladších skautů si měl Zdeněk Šlejtr vždy co říci; 7. Kousek “narozeninového dortu” při příležitosti oslav století českého skautingu v roce 2011 v Kutné Hoře v parku pod Vlašským dvorem si Valda dopřál s chutí. 8. Svou činorodost potvrdil Zdeněk Štejtr i autorstvím brožury Kutná Hora a česká státnost.
Na počátku prázdnin zasáhla mezinárodní skauting dospělých citelná ztráta: 6. července zemřela dlouholetá, významná a obětavá představitelka ISGF a první prezidentka Středoevropského subregionu Rösle Frick z Lichnenštejska.
Rösle byla jednou z čelních osobností Mezinárodního společenství dospělých skautů a skautek, které nejvýrazněji pomáhaly československým oldskautům k navazování kontaktů v rámci ISGF už bezprostředně po přijetí Kmene dospělých do světové organizace na počátku 90. let. Poté úzce spolupracovala s našimi činovníky při zakládání Středoevropského subregionu a byla kdykoliv ochotná podat pomocnou ruku i v dalších letech.
Široké srdce prokázala mnohokrát i při zajišťování finanční pomoci novým členským zemím. Díky její štědrosti se mohly hlavně zpočátku zúčastnit významným mezinárodních akcí i zástupci Kmene dospělých.
Po někdejším předsedovi Světového výboru ISGF Pauli Martinovi (Dánsko) byla Rösle Frick druhou představitelkou mezinárodního společenství dospělých skautů, která byla oceněna nejvyšším vyznamenáním Kmene dospělých – v roce 2003 obdržela Řád Zlaté syrinx.
Pro mnohé hodně nečekaně, ve věku 76 let, zemřel v sobotu 10. srpna 2019, významný skautský historik, čelní představitel skautského sběratelství a aktivní publicista Václav Nosek – Windy.
S Václavem Noskem byla po třetí obnově skautingu v roce 1989 významně spjata široká oblast skautské historie, sběratelství, vzdělávání a také činnosti v redakcích časopisů Junáka. V uplynulých třiceti letech patřil bezesporu k nejfundovanějším znalcům českých skautských dějin. Své badatelské výsledky a vědomosti přetavil do řady publicistických materiálů a zejména pak spoluautorství reprezentační publikace Skautské století.
V oblasti historie působil i jako přednášející a instruktor vzdělávacích akcí. Pro mnohé nezáživnou historii dokázal přednášet s hlubokou znalostí souvislostí i vtipem. „I když je to už řada let, vybavuji si stále zřetelně, jak jsme se společně se skupinou sester z vůdcovského kurzu brouzdali po pražském Vyšehradě a Windy vyprávěl o historii skautingu. Povídal tak poutavě, sestry to bavilo, a protože své vyprávění prokládal vtipnými historkami, tak jsme si vyřčené všechny také zapamatovaly,“ zavzpomínala při zprávě o Windyho úmrtí jedna ze skautských vůdkyň, jimž jeho vyprávění o historii natrvalo utkvěly v paměti.
Mezi skautskými sběrateli byl uznávaným odborníkem v řadu oborů, měl mimořádný přehled o nejrozsáhlejší oblasti skautské filatelie, ale také literatury. Sám však sbíral ale prakticky vše, co se skautingu týkalo. Také na tomto poli po více než tři desetiletí zúročil svoji erudici v bohatém a poutavém obsahu sběratelského bulletinu ZIPSS (Zprávy a informace pro skautské sběratele), jehož byl šéfredaktorem. Po deset let stál také v čele Klubu skautských sběratelů Junáka (KSSJ) a byl rovněž jedním z průkopníků Českého skautského muzea.
Samostatnou, ovšem se skautingem bytostně propojenou oblastí Windyho činnosti, byl rozvoj odkazu spisovatele Jaroslava Foglara. Ke všem svazkům edice autorova souborného díla, které od 90. let vycházely v nakladatelství Olympia, napsal obsažné doslovy, často s podrobným přehledem všech vydání knih, povídek či kreslených seriálů. Toto vše pak přehledně shrnul do vlastního autorského knižního sborníku o Foglarově literárním díle s názvem Jestřábí perutě.
Aktivně se podílel také na skautské výstavní činnosti. Měl lví podíl na výstavách k jubileím Pošty českých skautů v Poštovním muzeu i výstavě ke století Jaroslava Foglara v Muzeu hlavního města Prahy. Na stejném místě výrazně pomohl i s přípravou jubilejní výstavy k 100. výročí českého skautingu Trochu lepší svět. Bez Windyho aktivní účasti i spoluorganizátorského podílu si nebylo možno představit ani mnohé akce, z nichž vzpomeňme třeba Zimní skautský přechod Brd.
Rozsáhlé skautské aktivity Václava Noska se promítly také do činnosti v Kmeni dospělých. Byl tahounem mezi oldskauty v mateřském pražském střediska Athabaska i v okrese Praha 9, ačkoliv v posledních dvou desetiletích už žil v Neratovicích. Windy se pravidelně zúčastňoval také Národních oldskautských jamboree v Miletíne, kde pravidelně připravil tematickou výstavní expozicí. Nepřehlédnutelným byl také při slavnostním defilé na náměstí, kde se mezi vlajkonoše řadil s historickou skautskou vlajkou z doby vzniku republiky.
Poslední rozloučení s Václavem „Windy“ Noskem se uskuteční v pátek 16. srpna ve 12 hodin ve Smuteční síni v Neratovicích-Lobkovicích.
Po tři desetiletí, prakticky od založení Kmene dospělých v roce 1990, byl velmi výraznou postavou oldskautského společenství u nás. O to více všechny, kteří jej znali, rozesmutněla zpráva, že Čestmír Janata – bratr Dafne z Lovosic, vůdce oldskautského klubu Terezín a dlouholetý čelní představitel skautského Kraje Přemysla Oráče, zemřel 22. února 2024 ve věku nedožitých 91 let.
