Skautská vzpomínka na ty, kteří už odešli k věčnému táborovému ohni

foto-1Blížící se počátek listopadu si západní civilizace, která podstatnou měrou stojí na základech křesťanských hodnot a tradic, připomíná památku zesnulých. Už po řadu let je  toto období i časem, kdy skauti z Prahy i širokého okolí míří na pietní setkání a vzpomínkovou bohoslužbu.

Po dvě desetiletí byl duchovním stánkem setkání kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí. I tradice se však mění. Proto i letos se soaré ke „skautským dušičkám“ uskuteční na jiném, ovšem stejně významném duchovním místě – na pražském Vyšehradě.

„Přijďme společně vzpomenout a poděkovat těm, kteří skautskou stezkou kráčeli před námi!“ říká za iniciátory z týmu lesní školy Protos a odboru duchovní výchovy Junáka Jiří Kolář – Rys, člen 100. oldskautského klubu střediska Bratří Mašínů v Praze. „Zveme všechny v úterý 7. listopadu na pražský Vyšehrad. Od 17.20 hodin proběhne rituál na hřbitově: Zapalování děkovných svíček na hrobě náčelníka-zakladatele českého skautingu Antonína Banjamina Svojsíka. Účastníkům ale doporučujeme přinést si vlastní svíčku.  Zkušenosti z minula varují, že svíčky připravené organizátory nemusí vystačit pro všechny.“

Rysova slova potvrzuje i skutečnost, že setkání v Praze není jen záležitostí místních skautů, Každoročně do hlavního města přijíždějí skauti ze všech koutů republiky, jak bývá patrné z bezpočtu domovenek na skautských krojích.

“Následně od 18 hodin proběhne skautská děkovná mše v blízké rotundě sv. Martina. Bohoslužbu bude sloužit kněz-skaut Vojtěch Eliáš – O’Kim, dlouholetý instruktor Ekumenické lesní školy, a po téměř celé desetiletí vyslanec a pastor v českých farnostech v Paříži a Londýně,” doplňuje pozvánku na 7. listopadu bratr Rys. “A vezmou-li si účastníci alespoň skautský šátek či ozdobí klopu lilií, vizuálně tím posílíme naše skautské společenství.”

skautska_vzpominka_2023

foto-2

Blíží se termín letošní Kmenové porady. Je nejvyšší čas pro odeslání přihlášky!

foto-1I když Kmenová porada na rozdíl od sněmů Kmene dospělých nemá statut orgánu s rozhodovacími či volebními pravomocemi, jde o mimořádné důležitou a cennou výměnu názorů na oldskautskou činnost. Proto i termín nadcházející Kmenové porady v Kolíně (10. – 12. listopadu) mají činovníci KD, ale i další oldskauti napříč členskou základnou, ve svých diářích jistě zatržen červeně.

S ohledem na blížící se datum je nejvyšší čas pro vyplnění a odeslání přihlášky na poradu!

Kmenová porada se koná zpravidla jednou až dvakrát v období mezi republikovými sněmy KD. Je to pracovní jednání, na němž je vytvořen prostor pro dílčí průběžné hodnocení práce v oldskautských klubech a regionech. Zároveň jde o hledání dalších možností a forem rozvoje činnosti do budoucna.

Program letošní Kmenové porady je o to závažnější, že by se měla stát výrazným milníkem v probíhající diskusi o postavení Kmene dospělých v Junáku – českém skautu. Je to nanejvýš aktuální a žhavé téma, protože míří k budoucnosti českého skautingu pro dospělé obecně. I proto je tento okruh součástí předsněmové diskuse k Valnému sněmu Junáka na jaře 2024 v Olomouci.

Zároveň se očekává, že problematika oldskautingu se odrazí i v obsahu kapitoly o dospělých v Junáku, o niž se diskutuje v rámci přípravy klíčového dokumentu celé skautské organizace u nás – Strategie do roku 2030.

„Náčelnictvo Kmene dospělých proto uvítá účast všech členů – oldskautů, kterým není lhostejné postavení našeho společenství dospělých v Junáku – českém skautu. Zveme všechny, kteří chtějí přispět k diskusi a zároveň se dovědět něco nového,“ zdůrazňuje význam Kmenové porady náčelník KD Jiří Wolf – Pando.

Sečteno a podtrženo, jde vesměs o témata, která se bezprostředně dotýkají budoucnosti každého člena Kmene dospělých. Proto je účast činovníků – od vedoucích klubů OS přes okresní a krajské legáty až po členy náčelnictva KD – v co nejpočetnější sestavě pro jednání porady důležitá. Vítáni jsou ale i ostatní zájemci, protože hlasy a názory z klubů by měly být základní osnovou pro vytváření ročních i dlouhodobějších programů kmenové činnosti.

Oslovily Tě tyto výzvy? Pak neváhej a vyplň přihlášku se na Kmenovou poradu 2023! Do uzávěrky zbývá ještě několik dnů, takže není čas vyčkávat!

Oproti minulosti se i kmenová administrativa posunula kupředu k moderním informačním technologiím. Přihlašování na Kmenovou poradu 2023 proto probíhá vyplněním elektronického formuláře. Stačí klinout na uvedený odkaz a vyplnění pak zabere jen několik chvil. Vše je v přihlášce jasné a přehledné.

Přihlásit se je třeba do 15. října.

https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSeDH-5V7o-74Sfh018i6oc9B5ownLkbMH768BGpv1FhNWxgbg/viewform

Příjezd na Kmenovou poradu je možný v pátek 10. listopadu od 17 hodin. První blok jednání začne v 19 hodin. V celodenním sobotním programu se počítá i s poznávací vycházkou za pamětihodnostmi města. Kmenovou poradu pak ukončí nedělní dopolední blok.

Podrobný program je uveden zde:

Kmenová porada 3023 – program

Účastnický poplatek je 450 Kč. V ceně je zahrnuto ubytování a celodenní stravování v sobotu a nedělní snídaně. Nejjednodušší je provést úhradu bankovním převodem na účet Hospodářské správy Kmene dospělých (HSKD): 2100809877 / 2010 (Fio Banka). Platbu provedou přihlášení účastníci do 31. října 2023.

Hostitelem Kmenové porady se letos stane – podobně jako v roce 2021 – středočeský Kolín. Místem je opět Střední odborná škola informatiky a spojů a Střední odborné učiliště v Jaselské ul. 826.

Od nádraží Kolín k areálu školy je možno dojít pěšky za necelých deset minut (750 metrů). Trasa je vyznačena na mapce.

foto-2

Obrazy a plakáty Marko Čermáka podpoří charitativní sbírku pro Pomocné tlapky

foto-1Najít v hustě zaplněném kalendáři známého výtvarníka, hudebníka a trampa Marko Čermáka skulinu pro setkání jeho příznivců, je oříškem srovnatelným s vyjímáním ježka z klece.

Přesto se toto podařilo pražským oldskautům, kteří se na Chvalském zámku v Praze-Horních Počernicích organizačně podílejí na pořádání výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel. Umělec stráví se svými přáteli celý podvečer a večer ve čtvrtek 12. října ve Stodole na Chvalské tvrzi.

Jako první je na programu autogramiáda, která proběhne od 17 do 18 hodin.

Už v jejím průběhu si však návštěvníci budou moci znovu prohlédnout kolekci tří desítek fotopláten s krajinomalbami Marko Čermáka. V programu večera pak budou obrazy nabídnuty zájemcům ke koupi v charitativní aukci s výtěžkem na podporu výcviku asistenčních psů Pomocné tlapky. Na stejné konto poputují i peníze, které budou získány z prodeje plakátů s portréty hudebníka a kreslíře Rychlých šípů.

Z výstavy krajinomaleb si sběratelé mohou odnést také suvenýr – výroční turistickou známku Romantickým štětcem Marko Čermáka.

Na autogramiádu naváže od 19 hodin koncert Markovy trampgrassové kapely Paběrky. I toto vystoupení bude o přestávkách zpestřeno zajímavými vstupy. Hlasovat bude možno například o nejlepším z návrhů na nový kreslený vtip s tematikou Rychlých šípů asistujících u chirurgické operace. Tato kresba byla otištěna vloni ve sborníků nových komiksových příběhů Rychlé šípy 33, z jehož prodeje přispěli pražští „oldi“ Pomocným tlapkám částkou 33 tisíc korun.

Základní vstupné na koncert Paběrek Marko Čermáka je 150 Kč. Pro mládež, studenty a seniory jsou vstupenky za 100 korun.

foto-2foto-3foto-4

Na Chvalském zámku v Praze-Horních Počernicích je vystavena kolekce krajinomaleb Marko Čermáka

foto-1Poněkud nečekaným, o to více však příjemným zpestřením prohlídky Chvalského zámku v Praze-Horních Počernicích, se na dobu necelých dvou týdnů stala výstava s názvem Romantickým štětcem Marko Čermáka. Do neděle 24. září přiblíží návštěvníkům krajinářskou tvorbu legendárního kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora románů Jaroslava Foglara.

Expozici je možno zhlédnout v rámci celkového prohlídkového okruhu Chvalským zámkem, ale zejména současné hlavní výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel. Přesto jde o samostatný výstavní projekt, který operativně připravili a realizovali pražští oldskauti z Akademie Jaroslava Foglara. „Naším cílem je představit Marko Čermáka jako všestranného výtvarného umělce, který výrazně překračuje rámec tvorby pouhého komiksového kreslíře či ilustrátora foglarovek a romanticko-dobrodružné literatury pro mládež,“ říká za organizátory člen týmu Jan Hejma.

Kolekci Čermákových krajinomaleb na Chvalském zámku tvoří čtyři desítky autorsky signovaných fotopláten. Prohlédnout si ji možno v galerii v Kočárovně na zámeckém nádvoří.

Krajinomalbám se Marko Čermák výrazně věnoval zejména v období 80. let minulého století. Převážně v údolí Berounky a podhůří Brd ve středních Čechách vytvořil na půl stovky akvarelů. V jeho krajinářské tvorbě však najdeme i scenérie Krušných hor, Českého středohoří, Polabí a dalších oblastí české kotliny.

„V polovině 80. let, kdy jako hráč na pětistrunné banjo účinkoval s hudební skupinou Greenhorns také v Západním Německu, zachytil svým štětcem i romantické prostředí westernového městečka Elspe a okolní krajinu,“ doplňuje Jan Hejma.

Přímo ve westernovém skanzenu vytvořil například obraz s dobovou parní lokomotivou, jakou viděli milovníci mayovek ve filmu Vinnetou. Mimo areál pak zachytil například údolí s charakteristickou krajinou středního Německa. Srdcem jej to však i tehdy silně táhlo domů. K Berounce, do Brd, na Křivoklátsko…

Výstava je bohužel časově omezena na období necelých dvou týdnů. V nabitém podzimním programu Chvalského zámku jsme však s vděkem přijali možnost vyplnit jedinou možnou skulinu v galerijním plánu,“ vysvětluje jménem pořádající Akademie Jaroslava Foglara technický šéf výstavního týmu Martin Rosol.

K operativní realizaci projektu přiměl organizátory i postesk řady návštěvníků výstavy o Rychlých šípech na Chvalském zámku. V sále, který představuje Marko Čermáka jako tvůrce Rychlých šípů, zaznělo od řady z nich přání vidět i Čermákovy krajinomalby. Ty sice byly v roce 2020 vystaveny v Galerii 1 v centru Prahy, ale tehdejší reprezentační expozici k umělcovým osmdesátinám přerušila epidemie covidu. Mnoho zájemců se tak na výstavu nedostalo.

Šance poznat, jak krajinu (nejen) české kotliny ztvárnit Marko Čermák svým „romantickým štětcem“, se tak nyní opakuje! Zájemci o prohlídku si však musí na Chvalský zámek pospíšit. Naštěstí zámecký areál v Horních Počernicích je vzdálen pouze jednu zastávku autobusem z konečné stanice metra B Černý most. Otevřeno je denně od 9 do 18 hodin.

Podrobné informace o výstavě

Foto: Slavomil Janov a archiv Marko Čermáka

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7

 

Poznávací výprava do kolébky skautských Lesních škol

foto-1Před sto lety, na sklonku prázdnin 1923, se uskutečnila první Lesní škola v historii českého skautingu. Její zrod navázal na účast dvou českých skautů – Františka (Franka) Alexandra Elstnera a Čechoangličana Ernie Dicka na vzdělávacím kurzu pro skautské vůdce v anglickém Gilwellu o rok dříve. Zatímco Dick po absolvování už zůstal ve své rodné zemi, F. A. Elstner se z Anglie vrátil s pověřením připravit obdobný kurz v prostředí domácího skautingu.
 Za silné podpory náčelníka-zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka se do přípravy zapojil ještě Jaroslav Novák – Braťka. Ten měl v té době už četné zkušenosti z vedení oddílu v pražské vodní Pětce a ve Svazu skautů a skautek RČS patřil mezi hlavní tvůrce výchovné metodiky.
Za místo tábora první Lesní školy byla vybrána lokalita u rybníka Nepraš za pokraji Jemčinské obory na Jindřichohradecku v jižních Čechách. Na tábořiště na okraji jemčinského polesí se první lesoškoláci sjeli 19. srpna 1923. Tábor trval do 26. srpna a ve vedení se vystřídali jak F. A. Elstner, tak Braťka.
Jak ale vypadá památné místo českého skautingu dnes?
Poznat jej mohou všichni zájemci, kteří se v sobotu 19. srpna 2023 – tedy na den přesně po sto letech od zahájení první LŠ – vydají na poznávací výpravu Kmene dospělých s příznačným názvem Do kolébky skautských lesních škol. 
Dopravu na místo srazu si ovšem účastníci musí zajistit individuálně, ideálně osobními automobily s plným obsazením vozidel. V klubech OS se členové jistě dokáží dohodnout s dalšími zájemci či přáteli a do jižních Čech se vypraví společně.
Sraz je v sobotu 19. srpna v 10 hodin na rozcestí u zámku Jemčina (GPS: 49.0978111 N, 14.8554456 E). Příjezdové trasy jsou od Lomnice nad Lužnicí, nebo Stráže nad Nežárkou.
Doprava osobními automobily či jiným obdobným způsobem je pro účast nutná i proto, že místo srazu je poměrně vzdálené od nejbližší železniční stanice či autobusových zastávek. Akce se navíc koná v době prázdnin a o víkendu, takže přijet v sobotu dopoledne na místo srazu veřejnou dopravou je značně složité. V případě cesty ze vzdálenějších míst Česka je to téměř nemožné.
Také z uvedených důvodů je výprava připravována jako součást specifické programové větve motivačního programu OS 21 – motoskautingu. Jeho průkopníkem byl na počátku 30. let minulého století právě vůdce první LŠ F. A. Elstner.
Na místě tábořiště první lesní školy u rybníka Nepraš na západním okraji někdejší Jemčinské obory (cca 3 km od zámku Jemčina) bude účastníky umístěna pamětní deska. Získat bude možno suvenýr – výroční turistickou známku Sto let skautských lesních škol.
Kontakt na hlavního organizátora výpravy (Slavomil Janov – Nashville): 602 686 725.
foto-2
foto-3
foto-4
foto-5
1. a 2. Vůdci první Lesní školy v roce 1923: Frank Alexander Elstner a Jaroslav Novák – Braťka; 3. a 4. Mapky srazu a místa výpravy.

Znalosti o životě a díle Jaroslava Foglara prověří vědomostní soutěž Memoriálu Zdeňka Pírka ve foglarologii

foto-1Přesně po dvou desetiletích si příznivci Jaroslava Foglara mohou opět prověřit své znalosti o životě a díle svého oblíbeného spisovatele. Pro všechny zájemce připravila Akademie Jaroslava Foglara rozsáhlou sondu do hlubin „foglarologie“. I nyní tento vědomostní kvíz, který poprvé proběhl na jaře 2003, nese název Memoriál Zdeňka Pírka.

Originální zápolení se mezi foglarovce vrací v roce, kdy si připomínají nedožité devadesátiny a 33. výročí úmrtí PaedDr. Zdeňka Pírka (7. 1. 1933 – 27. 4. 1990), předního znalce spisovatelovy tvorby, zakladatele a předsedy někdejšího Klubu přátel Jaroslava Foglara.

Erudovaný pedagog z Valašska byl v 60. letech minulého století prvním velkým propagátorem spisovatelovy tvorby a Foglarově dílu věnoval bezpočet času a badatelského úsilí. Kromě jiného je autorem průkopnické studie Čtenářské kluby Jaroslava Foglara. V rámci řešení výzkumného úkolu Československé Akademie věd sepsal také první rozsáhlou historii českých časopisů pro děti a mládež.

Letošní soutěž ve foglarologii je ale symbolicky vyhlášena i k dalšímu výročí: 8. května 2003 se v Praze uskutečnilo finále prvního Memoriálu Zdeňka Pírka. Po několikahodinovém úporném klání v Domě dětí a mládeže na pražské Klamovce bylo prvních 13 znalců uvedeno do Akademie Jaroslava Foglara. Tento projekt se následně stal základem činnosti pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi. Proto se i organizace letošní vědomostní soutěže chopil právě klub Jestřábů.

Zároveň je datum 8. května významné i tím, že v ten den v roce 1937 vznikly čtenářské kluby časopisu Mladý hlasatel. Ty se pak staly základnou k pozdějšímu mohutnému rozvoji foglarovského klubovního hnutí.

Memoriál Zděňka Pírka ve foglarologii 2023 zachovává mnohé z organizace a podoby premiérového kvízu před dvaceti lety. I tentokrát je do základního testu zařazeno 99 otázek. Jsou formulovány a rozvrstveny v širokém záběru souvislostí Foglarova odkazu. Kvíz je tak zaměřen nejen na spisovatelův osobní život, jeho literární dílo a skautskou činnost, ale v přesahu i na odvozenou tvorbu či zajímavosti a kuriozity, které Foglarovu stopu provázejí dodnes.
Soutěž se uskuteční dvoukolově. První kolo probíhá od 8. května do 15. října 2023 korespondenční formou.

Pod tímto článkem jsou zveřejněny ke stažení otázky vědomostního kvízu i tabulka k vyplnění odpovědí.

Za každou správnou odpověď získá soutěžící bod. V souboru 99 otázek je devět z nich prémiových. Ty poslouží k určení pořadí soutěžících v případě, že by více foglarovců dosáhlo v testu stejného počtu bodů. Do finále pak postoupí 13 nejúspěšnějších účastníků základního kola. Druhé – finálové – kolo se uskuteční na podzim 2023 v Praze, v rámci výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel na Chvalském zámku v Horních Počernicích.

Vítězem Memoriálu Zdeňka Pírka a držitelem jedinečného titulu „Mistr foglarologie“ se stane finalista s dosaženým nejvyšším bodovým ziskem. Podrobnosti o průběhu finálové části jsou uvedeny v pravidlech soutěže, které jsou rovněž ke stažení s dalšími dokumenty kvízu.

Zájemci si mohou o všechny dokumenty napsat i na e-mailovou adresu . Pokud někteří foglarovci nemají přístup k internetu, je možno získat soubor kvízových otázek na vyžádání u organizátora v tradiční papírové formě.

Odpovědi na kvízové otázky je možno vyplnit přímo do formuláře (ve formátu .docx) a odeslat jej na uvedenou e-mailovou adresu (doporučujeme zpracovaný test uložit před odesláním do formátu .pdf). Tabulku si je rovněž možno vytisknout, vyplnit ručně a naskenovanou opět odeslat na danou adresu. Zaslání je možné i v listinné podobě na adresu: Slavomil Janov, Akademie Jaroslava Foglara, Kubelíkova 1150/48, 130 00 Praha 3.

Každý odesilatel musí do zprávy nebo v dopise uvést své celé jméno, adresu bydliště a – pokud má – také kontaktní e-mail a telefonní číslo! Organizátorem Memoriálu Zdeňka Pírka ve foglarologii je Akademie Jaroslava Foglara v rámci činnosti 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha. Partnery akce jsou Kmen dospělých skautů a skautek Junáka a Chvalský zámek v Praze – Horních Počernicích. Soutěž podporuje společnost Kolektory Praha. Mediálními partnery memoriálu jsou foglarovský web Bohoušek (www.bohousek.cz) a média Oldskauting.cz (Skautský svět, magazín Oldskauting, web kmendospelych.skaut.cz a FB Oldskauting).

Další aktuální informace k průběhu Memoriálu Zdeňka Pírka 2023 budou zveřejňovány průběžně na webech mediálních partnerů soutěže.

Memorial Zdeňka Pirka 2023 _ pravidla

Memorial Zdeňka Pirka 2023 _ otázky kvízu

Memorial Zdeňka Pirka 2023 _ tabulka odpovědí

Memorial Zdeňka Pirka 2023 _ tabulka odpovědí

Skauti celého světa slaví 23. dubna svátek sv. Jiří. V srdci Evropy si skautského patrona připomínáme o den později

foto-1Kdo by neznal obraz sv. Jiří, rytíře zápasícího s drakem? Alegorie boje dobra se zlem má však nejen hluboký duchovní význam, ale je i silně inspirující.

„Jiřího podoba je nejvíc známá ve vyobrazení rytíře-drakobijce na bílém koni. Vychází ze starověké legendy o rytíři, který u pramene povblíž lybijského města Kyrene přemohl draka, jenž za přístup k vodě požadoval lidské oběti,“ popisuje symboliku obrazu duchovní rádce Kmene dospělých František Radkovský. „Tento výjev však nutno chápat v duchovním smyslu. Drak je symbolem zlého ducha, který na nás stále útočí. Proti tomu je třeba odhodlaně a vytrvale bojovat, a usilovat tak o dobrý a čestný život. Proto zakladatel skautingu Robert Baden-Powell zvolil sv. Jiří za ochránce a ideový symbol celého našeho hnutí.“

Kromě této dimenze se však odkaz sv. Jiří stává i podnětem pro pestrý skautský program. Střípky aktivit z oldskautské činnosti u nás i příklady ze zahraničí ukazují, jak výrazně se odkaz skautského patrona promítá i do programu skautingu pro dospělé.

Hledání památek

Originální výzvou, která může rozšířit vlastivědný i historicko-kulturní rozhled oldskautů o osobnosti sv. Jiří, je poznávání a mapování soch sv. Jiří na území celého Česka.

„Akci organizujeme jako součást moto-skautingu, kdy na výpravy jezdíme automobily nebo motocykly. Vyhledávání soch sv. Jiří je příležitostí, jak na dvou či čtyřech kolech lze zúročit naše poznávací cesty po republice,“ říká Michal Chára – Kim z pražského klubu OS Naděje. „Možná je to pro leckoho překvapivé, ale těchto památek je u nás poměrně málo. Sochy sv. Jiří se na veřejném prostranství vyskytují spíš zřídka. I na internetu se dá dohledat sotva deset-dvacet soch. Snažíme se všechny zmapovat a v rámci projektu Československo křížem krážem je začleníme do připravovaného atlasu atraktivních, ale méně známých turistických míst a lokalit.“

Obdobný projekt nabízí také program slovenských oldskautů. Na Slovensku je v památkovém katalogu přibližně padesát kostelů, kapliček či budov, zasvěcených svatému Jurajovi,“ říká prezident Dospělých skautů a skautek Slovenska Stanislav Vyhlídal – Akéla. „Zjistili jsme ale, že některé pamětihodností ale nejsou v katalogu podchyceny. V projektu Najdi svätého Juraja jste si tak vytkli cíl, objevit co nejvíce pamětihodností s tímto světcem a vytvořit jejich mapu.“

Příbuznost aktivit českých a slovenských oldskautů přímo vybízí ke vzájemné spolupráci členů obou národních organizací. „Naše úsilí je vedeno i společným zájmem o záchranu zchátralých památek. V případě poškozeného objektu zkontaktujeme památkáře, místní samosprávu či další instituce,“ doplňuje Michal Chára.

Lampiony na vodě

Odkaz sv. Jiří je ale možno využít i k propagaci skautingu nebo k náborovým akcím. V Liberci takto už řadu let spojují síly vodní skauti z přístavů Maják a Flotila.

„Ke dni sv. Jiří pořádáme na Liberecké přehradě po setmění Lampiónovou plavbu,“ popisuje aktivitu vodáků emeritní kapitán Vladimír Cvrček – Vezír z klubu oldskautů přístavu Flotila. „Plavba za tmy na pramicích s rozsvícenými lampióny je pro mládež i rodiče s dětmi velice atraktivní. Takový zážitek pak jistě může přivést k vodnímu skautingu další zájemce.“

Puzzle s rytířem

Symboliku sv. Jiří se rozhodli využít i oldskauti z Prahy a Středočeského kraje k přípravě zábavního programu pro nejmladší žáky v základní škole v Letech u Dobřichovic.

„Na podzim byla v obci v podhůří Brd otevřena nová škola, které nese jméno A. B. Svojsíka. Oldskauti se stali patrony školy a nyní pro žáky prvního stupně připravujeme ke svátku sv. Jiří herní odpoledne,“ říká Ladislav Marek z oldskautského klubu v Kutné Hoře. „Připravujeme několik stanovišť. Děti budou například skládat puzzle s postavou rytíře a namísto kopí se budou do draka trefovat tenisovými míčky. Na památku si vybarví omalovánky. A školákům budeme samozřejmě také vyprávět i legendu o sv. Jiřím.“

Okénko zpoza hranic

V řadě organizací dospělých skautů v zahraničí je svátek sv. Jiří spojen s dobročinnými akcemi či charitativními sbírkami.

„V Rakousku je už téměř čtvrt století pořádáno ekumenické setkání Georgsfeier. Zprvu komorní akce vídeňské gildy v kostelíku sv. Jiří na severozápadním okraji metropole se časem rozrostla do významného středoevropského setkání pod vlajkou ISGF,“ vzpomíná na svou účast na Georgsfeier Petra Zajícová – Severka z pardubického klubu oldskautů. „Po ekumenické pobožnosti jsme se společně se skauty z Maďarska, Slovenska, Německa a členy rakouské gildy přesunuli na sousední faru, kde hostitelé připravili ochutnávkou lahůdek, sladkostí i vína. Zároveň bylo možno přispět do dobrovolné sbírky s výtěžkem na mimoškolní výchovu dětí z místní farnosti. I v tomto se u sousedů můžeme inspirovat a svátek sv. Jiří více propojit s dobročinností.“

Pořádání Georgsfeier ve Vídni přerušila v předchozích letech globální pandemie covidu, tradice setkání však přetrvala. Letos se akce uskuteční v sobotu 29. dubna. Ani letos nebudou v rakouské metropoli chybět zástupci z řad Kmene dospělých.

Ani v době koronavirového útlumu skautské činnosti však skauti z ISGF na svátek svého patrona nezapomněli – a oslavili jej alespoň propojením se elektronickým mostem. Příkladem takové aktivity bylo svatojiřské “Setkání v jurtě”, uspořádané německou gildou dospělých skautů (VDAPG). Prostřednictvím videokonference se u svých počítačů sešlo na čtvrt stovky “oldů” z desítky zemí Evropy (ani v tomto případě nechyběli v “jurtě” členové KD). Součástí setkání byl vtipný vědomostní kvíz o znalostech, který každému ze zúčastněných značně rozšířil obzor poznání o svatém Jiřím.

Rošáda v kalendáři!

Ačkoliv se u nás má obecně za to, že svátek skautského patrona je na celé zeměkouli slaven 24. dubna, skutečnost je jiná. Ve většině zemí je totiž skautským svátkem 23. duben! Toto datum připomíná mučednickou smrt sv. Jiří v roce 303. Ve střední Evropě – v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku – se oslavy ale konají o den později: 24. dubna. Důvodem je, že 23. duben je u nás a nejbližších sousedů svázán s připomínkou zemského patrona sv. Vojtěcha a dnem jeho úmrtí v roce 997.

 1. Monumentální socha sv. Jiří v Miletíně v Podkrkonoší je častým cílem výprav mnoha klubů OS. Po celé desetiletí (2010–2018) se v Miletíně konalo také Národní oldskautské jamboree a snad nikdo z účastníků si nenechal ujít příležitost vyfotografovat se u sochy skautského patrona. – 2. a 3. Na ekumenické setkání Georgsfeier ve Vídni se sjíždějí oldskauti z Rakouska, Česka, Slovenska, Polska, Německa i Maďarska. – 4. Také Lampionová plavbu na pramicích v Liberci je pořádána k svátku skautského patrona.

Foto: Slavomil Janov, Leo Ge (PGÖ) a Milan Drahoňovský